„Naposledy jsem zde na toto téma hovořil v březnu tohoto roku po uzavření dohody Evropské unie s Tureckem,“ vzpomněl úvodem Sobotka. Česká republika podle něj však i nadále není součástí žádné dominantní migrační trasy.

„Počet zadržených migrantů je dlouhodobě nízký. Jde o desítky lidí měsíčně, kteří přes naši vlast projíždějí do jiných evropských zemí. I nadále nejsme cílovou zemí migrace ani tranzitní zemí migrace. Jsme okrajovou tranzitní zemí. Na konci srpna bylo v našich detenčních zařízeních 107 osob,“ poznamenal premiér s tím, že nejvíce osob je z Ukrajiny, následně z Iráku. Minimální počet běženců je z Afghánistánu, z Vietnamu či Ruska. 

O azyl v České republice podle jeho slov požádala necelá tisícovka osob. Svá slova následně věnoval i integraci, kdy vláda chce vytvořit podmínky pro integraci všech lidí, kterým bude udělen status azylanta.

„Dohoda s Tureckem vedla k omezení nelegální migrace směrem do Evropy. Na evropské úrovni došlo k výraznému uvolnění migračního tlaku. Česká republika dlouhodobě klade důraz na opatření, která by snížila příliv uprchlíků do Evropy,“ poznamenal následně Sobotka. Zmínil i skutečnost, že klesá počet nelegálních migrantů přes řecko-tureckou hranici.

Kvóty považuje Sobotka za mrtvé řešení. Důležitá jsou podle něj flexibilní cesta všech států Evropské unie a dodržování pravidel ohledně fungování Schengenu. „Schengen se neudrží, nebude-li silnější ochrana vnější hranice,“ uzavřel Sobotka.