Prezident Petr Pavel prý hodlá jmenovat českého velvyslance do Prištiny, hlavního města Kosova, které v roce 2008 jednostranně vyhlásilo nezávislost na Srbsku. Vrcholný český diplomat by tam měl být vůbec prvním velvyslancem. Oba předchozí prezidenti po celou dobu svého mandátu odmítali jmenovací dekrety pro velvyslance podepsat. 

Důvody byly zřejmé a Václav Klaus s Milošem Zemanem se v nich plně shodovali. Kosovo v jejich vidění není samostatný stát, ale území Srbské republiky, které jí kromě jiného garantuje stále platné mezinárodním právo a dokonce i speciální rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244. V době, kdy Topolánkova vláda na základě iniciativy ministra zahraničí Schwarzenberga Kosovo uznala, přijal tehdejší prezident republiky Václav Klaus na Pražském hradě srbského velvyslance a omluvil se mu za to. Vysvětlil to tehdy článkem pro MF Dnes s názvem „Jak jsem se styděl“ (celý text přikládáme na konci tohoto článku). Klaus v něm shrnul, že Srbovy české uznání Kosova hluboce zasáhlo a připomněl těsné přátelské vazby obou zemí v minulosti. Například skutečnost, že Jugoslávie po sovětské okupaci Československa v roce 1968 jako jediná země mobilizovala a její občané, převážně Srbové, se dobrovolně hlásili, že půjdou se zbraní v ruce Čechoslovákům na pomoc. 

Prezident Miloš Zeman tyto důvody sdílel a navíc opakovaně dodával, že stát Kosovo vytvořila narkomafie a váleční zločinci. V roce 2019 se dokonce snažil přesvědčit tehdejší vládu, aby uznání Kosovo zrušila. Přestože se Zemanem někteří členové vlády sympatizovali, vládu jako celek se mu zlomit nepodařilo. Přes Zemanovův odpor ke kosovsko-albánské moci se při jedné z posledních návštěv Prahy prezidenta Kosova Vjosa Osmani podle důvěryhodných zdrojů redakce pokoušela diplomatickými kanály zjistit, zda by ji Miloš Zeman na Hradě přece jenom nepřijal. Odpověď z Hradu byla rezolutní: Nikdy v životě. Při všech příležitostech Miloš Zeman nadále opakoval, že českého velvyslance nikdy nepodepíše. 

To se má nyní po 15 letech změnit. Tvrdí to server Seznam Zprávy, kterému informace potvrdila Eva Hromádková z komunikačního týmu Petra Pavla. „Pan prezident je připraven tento krok udělat,“ řekla Seznamu.

Tento krok mám přijít v době, kdy přibývá států, které svá původní diplomatická uznání Kosova ruší a vrací se k tomu, co říká již uvedené mezinárodní právo: území Kosova je nedílnou součástí Srbska. Jde o výsledky srbské diplomatické činnosti, které se v průběhu posledních několika let podařilo převážit potenciální misku na z jedné strany na druhou. Původně totiž Kosovo uznávala nadpoloviční většina členských států OSN, který je v součtu 193. Dříve Kosovo uznávalo víc než 100 států, dnes je to pouze 83 a je pravděpodobné, že toto číslo bude ještě klesat.

Děje se toho víc. Česká republika má svého plnohodnotného velvyslance do Prištiny vyslat v atmosféře, kdy srbské menšinové obyvatelstvo na Kosovu čelí stále silnějšímu tlaku a institucionální perzekuci a násilí ze strany kosovsko-albánské moci. Srbské úřad evidují stovky etnicky motivovaných útoků na Srby za poslední roky. Jen od ledna 2021 do dneška je to 317 útoků ze strany Albánců na Srby. Posledním z nich je střelba na neozbrojeného srbského občana na severu Kosova ze strany albánské policie, která muži způsobila střelná poranění v oblasti klíční kosti. Na pravoslavné Vánoce bylo dokonce zraněno dítě, když muž albánské národnosti na Štědrý den střílel na procházející dvojici mladíků. Oba skončili se střelnými poraněnými v nemocnici.