Prezident Petr Pavel prý hodlá jmenovat českého velvyslance do Prištiny, hlavního města Kosova, které v roce 2008 jednostranně vyhlásilo nezávislost na Srbsku. Vrcholný český diplomat by tam měl být vůbec prvním velvyslancem. Oba předchozí prezidenti po celou dobu svého mandátu odmítali jmenovací dekrety pro velvyslance podepsat. 

Důvody byly zřejmé a Václav Klaus s Milošem Zemanem se v nich plně shodovali. Kosovo v jejich vidění není samostatný stát, ale území Srbské republiky, které jí kromě jiného garantuje stále platné mezinárodním právo a dokonce i speciální rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244. V době, kdy Topolánkova vláda na základě iniciativy ministra zahraničí Schwarzenberga Kosovo uznala, přijal tehdejší prezident republiky Václav Klaus na Pražském hradě srbského velvyslance a omluvil se mu za to. Vysvětlil to tehdy článkem pro MF Dnes s názvem „Jak jsem se styděl“ (celý text přikládáme na konci tohoto článku). Klaus v něm shrnul, že Srbovy české uznání Kosova hluboce zasáhlo a připomněl těsné přátelské vazby obou zemí v minulosti. Například skutečnost, že Jugoslávie po sovětské okupaci Československa v roce 1968 jako jediná země mobilizovala a její občané, převážně Srbové, se dobrovolně hlásili, že půjdou se zbraní v ruce Čechoslovákům na pomoc. 

Prezident Miloš Zeman tyto důvody sdílel a navíc opakovaně dodával, že stát Kosovo vytvořila narkomafie a váleční zločinci. V roce 2019 se dokonce snažil přesvědčit tehdejší vládu, aby uznání Kosovo zrušila. Přestože se Zemanem někteří členové vlády sympatizovali, vládu jako celek se mu zlomit nepodařilo. Přes Zemanovův odpor ke kosovsko-albánské moci se při jedné z posledních návštěv Prahy prezidenta Kosova Vjosa Osmani podle důvěryhodných zdrojů redakce pokoušela diplomatickými kanály zjistit, zda by ji Miloš Zeman na Hradě přece jenom nepřijal. Odpověď z Hradu byla rezolutní: Nikdy v životě. Při všech příležitostech Miloš Zeman nadále opakoval, že českého velvyslance nikdy nepodepíše.