Celkem mělo být do zařízení v Drahonicích na Lounsku převezeno osmdesát běženců. Jejich převoz se však zdržel, protože někteří se prý zuby nehty bránili převozu z původního zařízení v Bělé pod Bezdězem. Vymýšleli si proto nejrůznější důvody, proč do nového tábora přesunuti být nemohou.

Podle deníku Blesk většinou sázeli na to, že evropské země i v podmínkách běženeckých táborů odmítají rozdělovat rodiny. Proto prý začali předstírat nejrůznější příbuzenské vazby, o tom či onom běženci v táboře znenadání prohlašovali, že je to jejich strýc, bratranec či jiný příbuzný.

Vrcholným kouskem však prý bylo, když někteří začali tvrdit, že nemohou být převezeni do Drahonic, protože v Bělé uzavřeli sňatek a nemohou být odloučeni od své novomanželky. „Řekli nám, že se v Bělé vzali. Muslimským způsobem, před muslimem. Napíšou na papír prohlášení, v jejich světě to tak jde, poté se muslimský sňatek úředně stvrzuje,“ vysvětlila Blesku Kateřina Rendlová, mluvčí cizinecké policie.

S takovými argumenty však podle mluvčí běženci neuspěli. „My to zkoumat nebudeme. V době, kdy jsme je zadrželi, byly rodiny určeny,“ prohlašuje kategoricky. Nakonec tedy uprchlíkům jejich finta s příbuznými nevyšla. Po příjezdu do Drahonic podle Blesku rezignovaně vykládali svá zavazadla z autobusů a odcházeli na ubikace.