Rusnok hned v úvodu přiznal, že po opuštění režimu oslabování české koruny očekával větší výkyvy koruny.

„Přiznávám, že nás to překvapilo do jisté míry. Přece jen jsme byli připraveni na větší rozkolísanost trhu,“ prohlásil Rusnok. Podle něj to ale může ukazovat jen na to, že držitelé českých korun jsou zatím opatrnější a ještě neprodávají. „Výkyv ještě přijít může, ale není třeba, abychom se toho obávali. V případě větších výkyvů jsme připraveni na to reagovat. My jsme řekli, že po opuštění tohoto závazku nebudeme indikovat hranice bolesti a také jsme řekli, že je máme velmi široké,“ doplnil Rusnok.

Tůma k tématu doplnil, že ČNB má díky intervencím velkou finanční ztrátu, se kterou se bude muset dříve či později vyrovnat. V její prospěch sice hovoří fakt, že na rozdíl od firem v soukromém sektoru ČNB nemůže zkrachovat, ale ta ztráta tam pořád je a ČNB se s ní bude muset vypořádat.

Jedou z možností podle Tůmy je, že přijmeme euro, protože když máme nemalou rezervu v eurech, tak se z toho stane domácí měna.  

Rusnok nabídl jinou cestu. Část těchto devizových rezerv lze podle Rusnoka přeměnit na akcie. V tuto chvíli má ČNB v portfoliu asi 10 procent akcí, ale některé jiné centrální banky mají i 30 procent.

Pak Rusnok nabídl ještě jednu možnost. Nemalou číst devizových rezerv by si podle Rusnoka mohla koupit česká vláda a udělat z nich něco jako český fond budoucnosti. „Znamená to, že by se vláda musela skutečně rozhodnout, že zvýší zadlužení ze 30 procent na 60, nakoupí si ty rezervy od nás a budou s nimi jako s výnosy z rezervního fondu zacházet,“ prohlásil host.

O ničem takovém však prý Rusnok s ministrem financí Andrejem Babišem (ANO) nevyjednává. „To je věc velmi zásadní a strategická a my bychom to museli řešit i s Evropskou komisí. Jako politicky a strategicky mi to přijde jako velmi zajímavá myšlenka. My to nemůžeme rozhodnout za vládu, ale jsem připraven vést o tom konzultace. Ale nedělejme tragédii z toho, že máme hodně devizových rezerv. Tragédii prožívají na Ukrajině, kde devizové rezervy nemají žádné,“ žádal Rusnok.

Rusnok na rovinu: Že vyhrál volby Macron? Víte, tohle je taková hezká novinářská zkratka

Pak se pánové vrátili k otázce přijetí eura.

„Přijetí či nepřijetí eura ale neudělá nic s produktivitou ekonomiky. Nevyřeší taky bolesti, které Česká republika má – zkostnatělou státní správu, nedokončenou infrastrukturu a podobně, což za nás euro nevyřeší,“ uvedl Tůma. Naše ekonomika je ale podle jeho názoru natolik provázána s ekonomikou německou, že by nás přijetí eura nijak zvlášť neovlivnilo.

Podle Rusnoka by o přijetí či nepřijetí eura měli rozhodovat voliči, byť nepřímo. „To je věc, o které by měli nepřímo rozhodovat voliči. My jsme se sice v roce 2004 zavázali k přijetí eura, ale je také fér říci, že okolnosti v eurozóně se v průběhu let změnily,“ zdůrazňoval. „Je tady bankovní unie, byť v nějaké nedodělané podobě. Jsou tady závazky těch zadlužených zemí, takže je fér říct občanům všechny aspekty, které to má,“ konstatoval Rusnok.

Tůma má za to, že jde o politické rozhodnutí, ale z jeho pohledu by bylo lepší být u společného stolu v eurozóně a spolurozhodovat o tom, jak se bude projekt vyvíjet. Rusnok oponoval, že je teď České republice lépe bez eura. „Já vidím určitý benefit spíš z toho, že jsme nezávislí, protože ta bankovní unie se rodí v bolestech,“ řekl.

Moravec připomněl, že francouzské prezidentské volby vyhrál Emmanuel Macron, který se netají ambicemi zreformovat EU. Nebylo by tedy lepší sedět u společného stolu, když se bude mluvit o reformách, ptal se Moravec. Rusnok okamžitě odpověděl.

„Víte, to je hezká zkratka, ale pan Macron ještě nevyhrál parlamentní volby.Já jsem rád, že vyhrál volby prezidentské, ale ještě nevyhrál volby parlamentní. Až je vyhraje, tak se o tom pojďme bavit. Ale ona mu jistě řekla i paní Merkelová v Berlíně, že než bude chtít měnit evropskou ekonomiku, tak si bude muset splnit domácí úkoly a to ve Francii nebude právě jednoduché,“ zaznělo z úst guvernéra ČNB.

I my podle Rusnoka máme celou řadu nesplněných domácích úkolů. Naše ekonomika sice roste o jedno procento rychleji než je průměr EU, ale podle Rusnoka bychom mohli růst rychleji, abychom se rychleji přibližovali západní Evropě.