Zničené domy, kde ještě před měsícem žily rodiny s dětmi. Nemocnice, silnice, divadlo. Dosavadní výsledek ruské války na Ukrajině po 24 dnech bojů. Češi mají jasno. Dění na východě Evropy sledují téměř všichni i více než 3 týdny od začátku invaze a odsuzuje ji 94 % z nich. Ukázal to exkluzivní bleskový průzkum společnosti STEM/Mark pro 168 hodin.

„Je tam pár procent, zhruba 5, kteří se k tomu staví nějak neutrálně, nechtěli nám na odpovědět, ale velká většina s tím nesouhlasí,“ poznamenal analytik STEM/MARK Jan Burianec.

Sirény varující před útokem zněly nad Kyjevem chvíli před výjimečným setkáním. Ruská agrese spojila premiéry Česka, Polska a Slovinska. Petr Fiala, Mateusz Morawiecki a Janez Janša jsou dosud jedinými evropskými lídry, kteří vyrazili do ostřelovaného Kyjeva.

„To, co udělal Fiala, bylo v dané chvíli absolutně správné a vyslal tím vzkaz na tu Ukrajinu, těm lidem tady, ale i do té Evropy, že my jsme zpátky, že po těch osmi letech přešlapování a těch selfíčkových výletů a Honzíkových cest chceme dělat reálnou politiku pro ochranu našich zájmů, pro ochranu zájmu lidí v této zemi, protože nás se to týká bezprostředně,“ poznamenal Mirek Topolánek, někdejší premiér za ODS. 

„Oceňuju to nepochybně, to je prostě věc, která je opravdu důležitá. Opravdu je spojená s tímto člověkem. To, když by byl někdo jiný v jeho pozici, tak já nevím, jak by se rozhodl,“ dodal další bývalý premiér, Vladimír Špidla.

A Češi? I oni souhlasí. Fialovu cestu v bleskovém průzkumu podpořilo 60 % dotázaných.

„To složení té delegace přece jenom slovinský premiér a jeho boj proti médiím, obdiva Trumpa, prostě přístup k demokratickým hodnotám právního státu. To samé v Polsku, demontáž vlastně právního státu, evropského práva, nerespektování. To jsou prostě věci, které se dlouhodobě v Evropě příliš neoceňují. Spíše naopak,“ zmínil analytik Jan Kovář.

Přesto jde o mimořádnou návštěvu v mimořádné situaci a Česko je její součástí. Sledoval ji celý svět. Chybělo přitom málo a český premiér odcestovat nemusel. Ti, kdo ručí za bezpečí předsedy vlády, ho varovali.

Praha tak podle redaktorky Zuzany Černé díky válce na Ukrajině aspiruje na jednoho z vůdčích států Evropské unie. V uplynulých letech se přitom mnohdy stavěla proti Bruselu. Třeba když protestovala proti přijetí dvou a půl tisíce uprchlíků z Blízkého východu. Nebo když odmítala přijmout audit, podle kterého Česko neoprávněně čerpalo evropské dotace. Teď má Česko příležitost, jak ze sebe v Evropě sejmout nálepku potížisty.

„Myslím, že se Česká republika ukazuje jako země, která by se měla vrátit do toho mainstreamu a v tom smyslu skutečně členského státu, který má vliv, protože jsme byli marginalizováni po celou řadu let,“ sdělil bývalý eurokomisař Pavel Telička.

„Patříme do koalice států, které si jednoznačně uvědomuji to riziko nebezpečí, a to, že už nemůžeme dál nechat Vladimira Putina vlastně pokračovat v té jeho strategii znovuzískání té sféry vlivu a znovuvybudování velkého Ruska. To, že to víme, mnohdy ještě nevedlo k tomu, že bychom vlastně měli možnost to nějakým způsobem artikulovat. A toto je velmi silné. Jsme tam s Británií, Polskem, celou řadou dalších zemí a nechceme, aby se opakovala ta historie, kterou známe z roku 1938, 1948 a 1968,“ dodal Topolánek.

„Česko se v reakci na ukrajinskou krizi nepochybně dokázalo sjednotit tak, jak to v takových komplexních společnostech, jako je ta naše je vůbec možné. Politická scéna nepochybně, až na malé výjimky, a myslím si, že obecně lidé taky. Má to své důvody, protože po mém soudu je to jeden z mála případů, kdy celkem vzato zlo je jasné. A není to otázka interpretace. Prostě existuje agresor, vtrhl do suverénní země, neměl k tomu důvod. A všechny důvody, které se uvádějí, tak jsou falešné, takže to, myslím si, velmi zjednodušilo situaci,“ podotkl Špidla.

Do země přišlo čtvrt milionu lidí, především žen a dětí. Další sem míří. Česko je na hraně kapacit. Ukrajina si to uvědomuje. Obavy ze zvládání stovek tisíc nových sousedů mírně rostou, přesto je drtivá většina lidí, 97 %, přesvědčených, že jim máme pomáhat. Se vzděláváním dětí ukrajinských uprchlíků souhlasí 90 % Čechů a se zaměstnáváním běženců z Ukrajiny pak 91 % lidí. A do začátku chtějí Češi ukrajinským válečným uprchlíkům, kteří mnohdy přišli o všechno, pomoci i finančně.

„Téměř 3/4, konkrétně 73 %, se projevilo jako že ano, souhlasně s tím, že taková ta nejvíc schvalovaná částka v té populaci byla zhruba příspěvek na hranici 5000. Nás docela překvapilo, že se našlo 11 procent v té populaci, kteří by ten příspěvek dali vyšší,“ podotkl analytik Burianec.

Ve vítězství Ukrajiny nad Ruskem věří i čím dál více Čechů, že Rusko Ukrajinu vojensky zničí do pár dnů, si na začátku války myslela víc než polovina Čechů. Teď prohru Ukrajiny čeká už jen 11 % lidí.