Všechna tři dnešní témata pravidelného přehledu mediálních zajímavostí se vztahují k jednomu historickému datu. „Tento týden – v pondělí – jsme si připomněli sice nekulaté, ale stále ještě poučné výročí ‚Vítězného února‘, tedy události ze dne 25. února 1948. Všechny tři dnešní glosy jsou v nějakém kontextu s tímto výročím, a to jako varovné a velmi podivuhodné. Jednak v neděli – v předvečer výročí – nám Seznam Zprávy přinesl článek Zuzany Černé ‚Kdo bude Čechy chránit před fake news? To zatím není jasné, ale řeší se to na nejvyšší úrovni‘, který pojednává o tom, že se naše vláda, ba dokonce snad i Bezpečnostní rada státu, zabývala tím, jak uchránit naše občany v období do eurovoleb před fake news nebo dezinformacemi na internetu a na sociálních sítích,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Pikantní je, že k samotné zprávě jsou v článku komentáře od dvou lidí. Jednak od předsedy vlády Andreje Babiše a pak od člověka, který se do vedoucí pozice v „nevládní odborné instituci bránící liberální demokracii“ přesunul z původní profese gay pornoherce. „Ta zpráva je komentována šířeji právě panem Jandou z Evropských hodnot, který je zřejmě pro Seznam Zprávy vnímán jako hlavní autorita pro tuto tematiku. Na té informaci je podivuhodné už to, že se vláda a Bezpečnostní rada státu zabývaly tím, co si lidé navzájem posílají po internetu a sociálních sítích. To by se také mohly za chvíli začít zabývat tím, co si lidé povídají v hospodě, nebo na ulici, na náměstí. A to jsme opravdu rovnýma nohama v tom čase kolem února 48,“ obává se mediální analytik.

Ve jménu evropských hodnot nám bude zakazováno komunikovat

Připomíná, že tehdy člověk pronesl v hospodě nějakou informaci, ať už byla pravdivá, či ne, nebo hodnocení někoho, ať už bylo lichotivé, nebo ne, a riskoval tím, že na to doplatí existenčně. „Nebo dokonce vězením, případně jinými sankcemi. Takže se zdá, že se ve jménu tzv. ‚evropských hodnot‘ pana Jandy a dalších aktivistů dostáváme do podobných situací, kdy nám začíná být nejvyššími orgány státu zakazováno komunikovat. To je velice dramatická situace, kterou bych vůbec nepodceňoval. Protože ono to sice vypadá na první pohled hezky, že občan bude chráněn před dezinformacemi on-line. Ale potíž je v tom, kdo identifikuje, co je a co není dezinformace, kdo má ten gebír na to říci: ‚Toto je pravda, toto je lež, toto je zavádějící, toto je manipulativní‘,“ upozorňuje Petr Žantovský.

K této zásadní otázce „boje s dezinformacemi“ se zatím nikdo nevyjádřil. „Jestli to bude pan Janda a podobní aktivisté, tak už se bojím. No a jestli to bude nějaký ministerský orgán jako Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám na Ministerstvu vnitra, tak se bojím dvakrát tolik. Každopádně z téhle zprávy vychází podprahová informace, že naše vláda a zřejmě tedy celá evropskounijní vrchnost se těch květnových voleb do Evropského parlamentu strašlivě bojí. Proto začínají vyvádět už takhle dlouho před nimi, přestože do jejich konání zbývá ještě čtvrt roku. Ale už teď se hysterčí, mluví se o fake news a mluví se o tom, že volby budou nějakým způsobem přes internet ovlivňovány, snad dokonce z Kremlu nebo odkud,“ podotýká mediální odborník.

Nervozita v kuloárech Evropské unie, ale i mezi neziskovkami

Z toho vyvozuje, že dosavadní politické elity mají opravdu velký strach z toho, že jejich politika tak, jak je doposud provozovaná, neoslovuje voliče. „Ba naopak vyvolává určitý odpor či rezistenci proti této politické praxi do té míry, že je namístě uvažovat o tom, jestli náhodou v těch volbách nebudou úspěšní politici a strany, kteří nabízejí jiný typ politiky, ať už je to paní Le Penová, pan Wilders, nebo u nás pan Okamura a kdokoli další. Tímto neříkám žádný svůj politický nebo voličský názor, pouze hodnotím nervozitu, která panuje v kuloárech Evropské unie a ve všech možných navázaných neziskovkách, ale nakonec také ve vládních orgánech. Suma sumárum čtu ty informace tak, že se v této zemi zavádí cenzura. To se nedá říci jinak,“ tvrdí Petr Žantovský.