Bývalý eurokomisař Pavel Telička uspěl v nedávných evropských volbách a stal se europoslancem za hnutí ANO. Teoreticky by se mohl vrátit i do křesla eurokomisaře. Na tento post ho totiž prosazuje právě hnutí ANO. Koaliční ČSSD je však proti. A jak své šance vidí sám Telička? Nejen o tom hovořil ve středečním Hyde parku České televize.

Má eurokomisař hájit zájmy své země?

Telička hned v úvodu pořadu poznamenal, že koaliční jednání o příštím českém eurokomisaři budou ještě poměrně dlouhá. „Není důvod pospíchat na úkor výsledku,“ prohlásil. A jaký post v Evropské komisi by mohl obsadit český nominant? Vláda usiluje především o ekonomicko-hospodářské resorty, jako např. doprava nebo průmysl a podnikání. „Já bych se na to díval méně optikou prestiže, ale konečně optikou, že by Česko mělo středně významné až významnější portfolio,“ pokračoval Telička.

A má eurokomisař hájit české zájmy nebo zájmy EU? Eurokomisař by neměl hájit zájmy své země nebo jiné specifické zájmy, uvedl Telička a odkazoval přitom na ukotvení eurokomisařů ve struktuře EU. On sám by byl ale raději, kdyby se eurokomisař mohl pohybovat kdesi uprostřed mezi EU a svou domovskou zemí. Za velmi dobré by považoval, kdyby se česká politická scéna dokázala shodnout na jediném kandidátovi a jednotně ho podporovala. To se prý ale zřejmě nestane, bohužel.  

„Já se obávám, že nežijeme v ideálním světě. Kdyby české politické elity dokázaly alespoň na chvíli zakrýt ten příkop, který mezi sebou budují, a shodnout se na zájmech své země, bylo by to pěkné, ale já se obávám, že k tomu nedojde,“ mínil Telička.

Česká malost

Někdejšímu eurokomisaři se navíc velmi nelíbí postoj, s jakým Česko přistupuje k EU. Označuje to za určitou českou malost, pokud nejsme schopni stanovit jakési české priority v rámci EU a následně je aktivně prosazovat.

„Když se na to podíváme, co ČR zatím dokázala, tak si nepamatuji žádné zásadní kroky. Já jsem neviděl za tu dobu jasně zformulovanou evropskou politiku ČR. A když takovou politiku nemáte, děláte chyby,“ posteskl si Telička. V době vstupu ČR do Unie prý v podstatě ujel českým politikům vlak, protože nebyli schopni lépe řídit naše první léta v Unii. Kdyby měl možnost vrátit se do prvních let nového tisíciletí, Telička by české politiky více zapojoval do evropského dění.

Na určité problémy ale bylo podle Teličky zaděláno už v roce 1999, kdy tehdejší Unie jednala o rozpočtu na příštích pět let. Telička má za to, že kandidátské země měly tehdy tlačit na to, aby rozpočet vypadal jinak.

Británie proti Junckerovi

Z hlediska celé EU ale dnes oceňuje nominaci Jeana Clauda-Junckera na předsedu Evropské komise, neboť je kandidátem nejsilnější strany Evropského parlamentu. Sílu jí přitom dali voliči, takže jeho nominace je v zásadě vyjádřením i jejich vůle.

Ale proč se proti jeho nominaci staví tak razantně Velká Británie? Podle Teličky si David Cameron počíná nešťastně. „Já si myslím, že je to dáno vnitropolitickou situací ve Velké Británii a jde o poněkud krátkozraké počínání premiéra Davida Camerona. Dnes mu to začínají vyčítat i někteří spolustraníci,“ podotkl Telička.

Nejde o krizi EU, ale krizi politiky

Zároveň ale také připustil, že Unie často chrlí až příliš mnoho směrnic, což se nelíbí nejen Británii, ale i Česku. Ještě větším problémem ale je, že Česká republika si směrnici ještě svým způsobem „pozlatí“ - přesněji řečeno zkomplikuje. Telička by proto rád dosavadní praxi změnil.

„Postrádám v politice dostatekl odvážných lidí, kteří se neřídí peoplemetry a kteří mají vize. Já vidím zásadní problém, a to je krize politiky, ne primárně krize EU. Ale já doufám, že v příštích letech se to zlepší,“ řekl Telička.

Lobbing v EU a práce pro Bakalu

V pořadu také znovu došlo na téma Teličkova lobbingu v rámci EU pro soukromé firmy. V této souvislosti zdůraznil, že se lobbista musí chovat jako profesionál a totéž platí o eurokomisařích. To mimo jiné znamená, že subjekt, který byl zastupován lobbistou, nemůže čekat, že bude hájen i eurokomisařem, byť jde o stejného člověka.

„Poskytovali jsme poradenství především korporátní klientele. Korporátní klient musí pochopit, že nedosáhne 100% vítězství, ale dojde k určitému kompromisu,“ uvedl k tomu. Práce lobbistů je přitom podle Teličky důležitá i pro evropské úředníky, neboť i oni potřebují určitou zpětnou vazbu od subjektů, na které dopadají konkrétní politická rozhodnutí.

Telička také pracoval pro miliardáře Zdeňka Bakalu, resp. pro společnost NWR. Sám však podotkl, že to nebylo v době, kdy byly privatizovány byty OKD. Sám prý proces sporné privatizace nezná, nicméně práci pro NWR, v níž je Bakala spolumajitelem, ano. „Já mohu pouze říci, že jsem byl členem správní rady této společnosti a řídil jsem se jejími velmi přísnými normami,“ podotkl europoslanec. Více však nechtěl situaci v NWR komentovat, a to navzdory tomu, že již brzy v NWR skončí. Práci pro NWR bere zkrátka jen jako práci, každý se nějak živí a i on si musel najít obživu, když ho na postu eurokomisaře nahradil padlý expremiér Vladimír Špidla (ČSSD).

Členství v KSČ byla největší chyba mého života

Nakonec Telička řekl své i ke členství v KSČ na konci osmdesátých let minulého století. Sám to považuje za velkou chybu svého života a jen těžko hledá relevantní argumenty proti kritickým hlasům. „Členství v KSČ byla největší chyba mého života. Také proto jsem zůstal dlouhá léta mimo politiku. Já jsem si to pro Českou republiku odpracoval, ale neumím oponovat tomu názoru, neboť je to názor legitimní,“ uznal v závěru Telička.