Jak jsme již psali, aktivistu Matěje Hollana z Brna rozezlilo chování k ukrajinským uprchlíkům, které prý policie vyprovázela z budovy Hlavního nádraží. „Je určitě problém, že část lidí, kteří sem přichází, má dvojí občanství nebo dokonce má jen maďarské. To ale neznamená, že smí policie malé děti vykopávat na ulici a že se máme uprostřed Evropy a 21. století dívat na to, jak malé děti ‚bydlí‘ na pochcaném trávníčku mezi kolejema!“ prohlašoval s tím, že se o tyto děti musí město stůj co stůj postarat.

„I pokud jsou občané Maďarska, tedy EU, je naprosto nepřijatelné blouznit o deportacích. Jestli Orbán zneužil situace a posílá sem lidi, které se mu nechce řešit, není možné vyhazovat na ulici malé děti. Jsou to pořád malé děti!“ rozčiloval se dále.

Dle Hollana mají všechny děti právo na šťastný život a nejsou odpovědné za své rodiče. „Je potřeba to říkat pořád dokola, neústupně. A v případě možnosti tak konat. Všechny děti si zaslouží lásku, péči, pozornost a šanci na lepší budoucnost. A je úplně jedno, jakou mají národnost a rasu a jestli jsou zrovna v těch ‚správných‘ škatulkách,“ míní bývalý brněnský zastupitel.

Dle marketéra Martina Jaroše se však Hollan mýlí. „Můj tip je, že tihle lidi na nějaký vaše ubytování kašlou. Což tobě připadá neuvěřitelný... Oni chtěj těch 5 litrů. Když jim těch 5 litrů dáte, tak druhý den najdete prázdný místo - budou na cestě někam jinam, třeba do Německa. Další můj tip: takhle už to udělali v Maďarsku. O podmínkách a pomoci jsou perfektně informovaný zprávami od příbuzných. Je to všechno součást tisícileté cesty. Je to jiný svět,“ usuzuje a dodává, že sám je dost proromský. Podle svých slov uprchlíky ani nehodnotí, kdyby se do jejich kultury narodil, postupoval by stejně. „Jiná životní strategie prostě, jiné hodnoty,“ shrnuje.

„Ty do toho přicházíš s tím Velkým Plánem Konat Dobro, ale žiješ v nějakých svých umělých krabičkách a ušlechtilých šablonách... v reálu byste nejvíc dobra udělali, kdybyste tam k nim skočili, pomohli jim s nějakými drobnostmi, co se vždycky hodí, no a hlavně jim pomohli k těm pěti tisícům. A pak byste sami viděli jedno velký na shledanou,“ doporučil Hollanovi.

Dle náměstka brněnské primátorky Jiřího Olivy se právě o těchto pět tisíc uprchlíci nejvíce zajímají. „Po domluvě s hasiči a policisty by měli dostat bagetu a vodu na cestu a doprovodí je na vlakové nádraží na cestu do Maďarska, kde mají občanství,“ uvedl.

Z nenávisti vůči Romům obviňuje Hollan Čechy už nějakou dobu, minimálně od roku 2015, kdy je zmínil při reakci na migrační krizi a diskuzi o holocaustu. „O účasti českého národa na romském holocaustu se myslím nikdo nepře. Spor probíhá o to, jak moc jsme jako stát či národ selhali při genocidě Židů. Na základě historických faktů, které podrobně mapují antisemitismus první a druhé republiky, včetně výše uvedeného vyloučení Židů ze státní správy, což provedla česká vláda, lze konstatovat, že naši političtí předchůdci a společnost výrazně selhali. Pokud bychom se zachovali jako Dánové, kteří Židy považovali za své občany, možná bychom holocaustu nezabránili, ale nebyli jím alespoň potřísněni,“ řekl tehdy Hollan.

„Tehdejší majoritní český antisemitismus, na který dnes rádi zapomínáme, a tehdejší anticikanismus, nad kterým ostatně velká část společnosti mává dnes rukou, protože verbální posílání ‚cikánů‘ do plynu je národním koníčkem dodnes, jsou jako způsoby chování a přemýšlení v české veřejnosti zakořeněné. Číst si dnes debaty o muslimských uprchlících je v podstatě úplně stejné jako začíst se do historických pramenů o tehdejších uprchlících židovských. Tehdy za všechno mohli Židi (a ‚Cikáni‘), dnes to jsou muslimové (a ‚Cikáni‘),“ stýskal si tehdejší náměstek primátora.

„Česká zakořeněná xenofobní mentalita nám zabraňuje být jako celek vyrovnanou, uvědomělou společností, která se nebojí chyb vlastní minulosti a která se nebojí výzev budoucnosti – dnes je to solidarita s lidmi jiného vyznání, jež jsou stiženi válkou a dalšími útrapami, zítra to může být něco jiného. Naštěstí to neprostupuje celou společností a tak je šance, že postupně tu přestanou převládat nálady, že za všechno můžou ‚ti druzí‘ a že své vlastní frustrace budeme házet na Židy, Romy, muslimy, nebo kohokoliv, kdo zrovna půjde kolem…“ mínil aktivista v roce 2015.