Nová vláda ještě nezačala pořádně úřadovat a už má velké potíže. Začalo to diskusemi nad ministrem zahraničí Janem Lipavským a poté zvláštními výroky z pirátského fóra, nově prohlášením předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové, že Maďaři by měli vyhnat Orbána, či oznámením poslance Jana Farského, že odjede na půl roku na studijní pobyt v USA a na klíčová jednání bude létat. Úplně největší problém mají ale Starostové a nezávislí se svým financováním. Po podzimních volbách do Poslanecké sněmovny se na jejich transparentním účtu začaly objevovat podivné dary. Opakované platby v rozmezí 100 až 200 tisíc od různých firem, ovládaných stále těmi samými lidmi. Předmětné společnosti mají buď sídlo na Kypru, nebo jsou z Kypru ovládány. Připomeňme, že STAN má funkci ministra vnitra, kterou vykonává předseda tohoto hnutí Vít Rakušan.

V roce 1997 kvůli tomu padla vláda

„Pamatuji si rok 1997, kdy kvůli tomu padla vláda. Tak by to bývalo bylo tenkrát. Od roku 1997 se v české politice všechno zrelativizovalo. Kdysi býval problém miliarda či deset miliard dluhu ve státním rozpočtu, nyní několik set miliard není žádný problém. Doba se hodně změnila, takže nemusím mít cit pro to, co by mělo následovat, ale dovolím si připomenout, že za starých dobrých časů to znamenalo pád vlády,“ připomněl bývalý předseda poslaneckého klubu ODS a ministr financí Vlastimil Tlustý.

V roce 1997 vládla druhá vláda premiéra Václava Klause, koalice ODS, KDU-ČL a ODA. Rozklížily ji potíže s financováním ODS a čachry s účetnictvím. Už z výroční zprávy ODS za rok 1996 vyplynulo, že největšími sponzory strany byli Radžív Sinha z Mauricia a Maďar Lájos Bács, kteří údajně straně přispěli každý částkou 3,75 milionu korun. Jména byla smyšlená. V listopadu 1997 se ukázalo, že za fiktivními jmény se skrývá bývalý tenisový reprezentant Milan Šrejber, který se dva roky předtím podílel na privatizaci Třineckých železáren. Vedlo to k vnitrostranickým problémům uvnitř ODS, které vyvrcholily 28. listopadu 1997, kdy dvojice vlivných členů ODS, Jan Ruml a Ivan Pilip, vyzvala tehdejšího předsedu vlády Václava Klause – který byl zrovna v Sarajevu – k odstoupení z funkce předsedy strany. Výsledkem byl pád Klausovy koaliční vlády a vznik odštěpenecké Unie svobody, která však – na rozdíl od ODS – už dávno neexistuje. Mimořádné volby poté vyhrála ČSSD a premiérem se stal Miloš Zeman. „Teď je ale jasné, že vláda nepadne,“ upozornil Tlustý.

Tajfun, který přichází

„Toto je však úplná legrácka proti tomu, jaký tajfun přichází. Tato vláda vzniká v ekonomické situaci, která má jediné srovnání. Takhle vážné problémy byly jedině po roce 1989, po zániku východního bloku a řešení vzniklé situace. To byly také primárně ekonomické problémy. Východní blok se rozpadl proto, že zkrachoval, nebyl schopen ekonomicky pokračovat. Na počátku devadesátých let musely být provedeny reformy, které se s tím krachem vypořádaly. Najednou bylo všechno jinak. Tato situace se tomu bude přibližovat, protože se tady spojilo několik strašidelných vlivů,“ konstatoval.

Tím prvním podle něj je, že Andrej Babiš a jeho vláda udělali astronomický dluh. „Ohánějí se tím, že ho museli udělat kvůli covidu, ale to není pravda. Ty tisíce miliard byly vynaloženy jen ve zlomku na věci související s covidem, větší část byla motivovaná nákupem voličů, který nakonec nevyšel, ale vložili do něj stovky miliard korun. Druhým motivem všeho toho, co se kolem nás odehrává, je velký byznys pro vybrané lidi, kteří na tom astronomicky bohatnou. Tam také skončily stovky miliard na bohatnutí té hrstky. Tato vláda stojí před tím, že jí ta předchozí připravila rozpočet s dluhem 380 miliard, ale ještě předtím vyrobila tisíce miliard dluhů. A ten se musí splácet. Banky, které peníze půjčily, chtějí přinejmenším úroky každý rok. V předloňském roce byly úroky ze státního dluhu 40, za loňský rok by to mělo být kolem sedmdesáti a za letošní rok se očekává, že úroky ze státního dluhu přesáhnou sto miliard,“ objasnil. „Tyto peníze nová vláda musí nalézt. Jednoduše řečeno – někomu vzít. Buď je někomu vezmete, že ho více zdaníte, nebo tím, že mu něco nedáte, nebo něco nepostavíte. Vláda je v situaci, že musí hledat stovky miliard korun,“ upozornil.