Milan Matouš se narodil v roce 1928. Do strany se podle svých slov přihlásil v 16 letech, v květnu 1945. „Ve Vodňanech jsem viděl na plakátovací tabuli nábor do komunistické mládeže. Šel jsem do kanceláře, tam byl tajemník, soudruh Škopek, a ten mi vysvětlil, že myšlenka komunistické mládeže neplatí, protože se strany dohodly, že bude jednotná organizace svazu mládeže. Ale říkal, že mohu vstoupit přímo do komunistické strany. Dal mi štos přihlášek,“ poznamenal muž, který se následně vydal do Chelčic, kde se strana tehdy zakládala. „Na schůzi jsme byli s tatínkem. Jednu přihlášku jsem dal tátovi, ten se na mě zaškaredil, ale styděl se před ostatními, tak přihlášku také podal. Ale brzy poznal, že se nemusí stydět za to, že je v KS, naopak byl aktivní komunista stejně jako maminka,“ vzpomínal.

• Původní text ZDE

Následně se vyjádřil i k únoru 1948 a ke svým studiím na lesnické škole. „Byli jsme tam jen tři členové strany, několik sympatizujících, ale převážná většina byla národních socialistů a lidovců. I neorganizovaní byli velmi reakční. My jsme tehdy vedli politické boje mezi sebou jako studenti a sledovali jsme podle novin a rozhlasu, co se v politice děje, takže jsme viděli zápas v Praze. Vznikl nápad ustavit akční výbor u nás na škole. Sešli jsme se po vyučování v jedné prázdné místnosti, tři komunisté, několik sympatizujících, pozvali jsme i profesora, který byl sice národní socialista, ale rozumný pokrokový člověk a měli jsme ho rádi. Přesvědčil jsem ostatní, abychom žádné studenty nevylučovali ani netrestali, ale soustředili se na profesory. Někteří ze studentů se pokoušeli naši schůzi rozehnat, takže jsme je museli z učebny vyhnat. Po velkém rokování byly výsledky jednání slabé,“ vzpomínal i na další jednání, kdy bylo například schváleno i to, že ředitel půjde do penze.