Vzhledem k pohodlné většině, kterou vládní pětikoalice v Poslanecké sněmovně má, je jasné, jak hlasování o nedůvěře vládě Petra Fialy dopadne. Ministr Stanjura sdělil, jaký má podle něj tohle sněmovní divadlo smysl: „Jednoznačně je to součást prezidentské kampaně Andreje Babiše,“ uvedl. Mimořádnou schůzi vyvolalo Babišovo hnutí ANO.

„Zajímavé je, že v prvním kole prezidentské volby byli jenom dva političtí nominanti, že obě opoziční strany měly svého kandidáta, na rozdíl od ostatních. Je to součástí kampaně Andreje Babiše, to je úplně jednoduché a zcela jednoznačné,“ uvedl.

Nicméně členové vlády využili mimořádné schůze k sebeprezentaci svých úspěchů. To Stanjura rozporoval. „Já myslím, že jsme to pojali jinak. Když už opozice tuto mimořádnou schůzi vyvolala, tak zrovna včera to bylo třináct měsíců, kdy jsme nastoupili do svých úřadů, a myslím, že to bylo dobré připomenout a zrekapitulovat, co vláda za tu dobu splnila a na čem se pracuje,“ dodal ministr financí.

Za posledních třináct měsíců se stalo ale například také to, že Česká republika docílila jednoho z nejvyšších deficitů státního rozpočtu ve své historii, stejně tak tomu bude i v letošním roce.

Šéf Národní ekonomické rady vlády Mojmír Hampl příliš nedůvěřuje tomu, jak je napsán rozpočet České republiky na následující rok. Uvádí s jistotou, že nebude v současné úrovni deficitu 295 miliard korun, odhaduje, že bude určitě vyšší než 300 miliard. To Stanjura rozporoval: „Já si to nemyslím. Přijde mi mimořádně odvážné 18. ledna prognózovat, jaký bude výsledek,“ řekl šéf státní kasy.

„Já udělám všechno pro to, abychom ten navržený deficit dodrželi,“ řekl k rozpočtu na příští rok se schodkem 295 miliard korun. 

Základní úkol Stanjurova ministerstva je z rozpočtu uspořit 70 miliard korun. „Je ale složité najít k tomu politickou podporu. Expertní jednání skončí v polovině února. A nejtěžší úkol je najít politickou shodu, aby potřebné zákony prošly Sněmovnou i Senátem. Nic nového teď nevymyslíme,“ dodal.

Zmínil zásadní bod, jak chce znovu najít rovnováhu českých státních financí. „Není to populární věta, ale neexistuje recept, který by nikoho nebolel, není možné, že to nikoho nezasáhne. Buď se budou zvyšovat daně, nebo se budou snižovat výdaje státu. Ekonomové doporučují zdravý mix, tedy dvě ku jedné, dvě třetiny minimálně na straně výdajů a minimálně jedna třetina na straně příjmů. Takže touto cestou půjdu do politických jednání, uvidím, jak budu úspěšný,“ řekl ministr financí.

Lidovec Marian Jurečka hovořil o tom, že chce zvyšovat daně, což je podle Stanjury pro voliče ODS těžko přijatelné: „Je to těžko stravitelné sousto pro voliče, které my reprezentujeme. Bavíme se o zvýšení daně z příjmů. Jsme toho názoru, že stát má šetřit hlavně na své straně. Nevidíme důvod, abychom zvedali z patnácti na dvacet procent pěti milionům zaměstnancům daně,“ uvedl.

Stanjura hovořil také například o změně sazeb DPH, které podle něj budou rozpočtově neutrální a zjednoduší daňový systém. „Případné změny sazeb DPH budou rozpočtově neutrální. Určitě nejde o snahu snižovat deficity,“ uvedl.

Vláda uvažuje o tom, že místo dvou snížených sazeb deset a patnáct procent by měla být od příštího roku pouze jedna, a to ve výši třináct nebo čtrnáct procent. Nová jediná snížená sazba by měla existovat kromě základní sazby DPH ve výši 21 procent, která platí pro většinu zboží a služeb. Při zvažování změny při uvažovaných úpravách se ale kabinet chce podle premiéra Petra Fialy (ODS) vyvarovat zásadních skoků.

Podle něj by při sazbě ve výši třináct procent schodek státního rozpočtu proti současnosti mírně vzrostl, při sazbě čtrnáct procent pak mírně klesl. Hlavním cílem možných změn je podle ministra především zjednodušení celého daňového systému.