„Obamova administrativa je připravena ukončit veškerou materiální podporu svých syrsko-kurdských spojenců, kteří jsou mnohými považováni za nejkompetentnější bojovnou sílu v konfliktu s Islámským státem. Podpora bude ukončena za předpokladu, že se skupina nepodřídí tureckým požadavkům na stažení se východně od řeky Eufrat,“ prohlásil viceprezident Spojených států Joseph Biden ve středu v Ankaře.

Biden zmínil, že Kurdové, kteří podle turecké strany usilují o vytvoření vlastního státu podél syrsko-tureckého hranice, „nemohou, nevytvoří a v žádném případě neobdrží americkou materiální podporu, pokud nebudou dodržovat svůj závazek o návratu zpět na východ“.

Hlavním úkolem, který přijel Biden do Ankary splnit, bylo přesvědčit tureckou stranu o tom, že Spojené státy nebyly nikterak zapojené do pokusu o převrat z 15. června letošního roku, po kterém se Turecko dostalo do zdánlivě nekonečné spirály masových zatýkání a produkce konspiračních teorií.

Biden se stal prvním vysoce postaveným americkým politikem, který Turecko od pokusu o státní převrat navštívil. Americký viceprezident prohlásil, že „rozumí rozhoření některých Turků z toho, co vnímají jako nedostatečnou, příliš pomalou nebo málo solidární a empatickou odezvu mezinárodní komunity“.

„Já osobně, prezident Obama i celý americký národ jsme naprosto fascinováni odvahou tureckého národa, který se postavil proti pučistům,“ zmínil Biden při setkání s Erdoganem, který za ním seděl „s kamennou tváří“, uvádí Washington Post.

O puči jsme nic nevěděli

„Chtěl bych se vyjádřit naprosto jasně, tak jasně, jak jen mohu,“ uvedl Biden a zvýšil hlas. „Spojené státy americké neměly žádnou apriorní informaci o tom, že by se v Turecku chystal státní převrat. Spojené státy americké, celý americký národ, odsuzují to, co se tu minulý měsíc stalo. V žádném případě bychom nikdy nic takového nepodpořili. Jednalo se o zbabělý čin zrádných členů turecké armády,“ zdůraznil americkou pozici Biden.

Biden dále prohlásil, že americká administrativa velmi rychle vyřizuje tureckou žádost o vydání klerika Fethullaha Gülena, kterého Ankara viní z organizace pokusu o převrat z minulého měsíce.

Popřevratovou situaci v Turecku Biden přirovnal k situaci po 11. září 2001 ve Spojených státech. Americký viceprezident věří, že Turecko bude nakonec respektovat demokracii a lidská práva. „Musíme tomu dát jen trochu času.“

Ovšem zřejmě největší váhu mají Bidenovy poznámky o kurdských jednotkách. Ty mají největší potenciál na „substantivní změnu v americké politice“, píše WP.

Biden naprosto rezolutně vyloučil možnost vytvoření kurdské pohraniční enklávy. „Nedovolíme vytvoření žádného kurdského koridoru. Tečka. Žádná samostatná entita na hranicích s Tureckem nebude, pouze sjednocená Sýrie,“ zdůraznil.

„Zástupcům kurdské YPG jsme dali jasně najevo, že účast na invazi do Manbiji a dalších měst musí být následována přesunem zpět přes řeku. V žádném případě je nebudeme dál podporovat, pokud tuto podmínku nebudou respektovat. Tečka,“ dodal Biden.

Krok kupředu

Analytický plátek Foreign Policy turecký vstup do války se Sýrií a nově navázaný kontakt se Spojenými státy vítá.

„Pokud se bude v takovém trendu pokračovat, operace Jarablus by mohla položit základ pro tolik potřebnou americko-tureckou spolupráci, zajistit rovnováhu sil mezi Araby a Kurdy v severní Sýrii a výrazně posílit válečné úsilí proti Islámskému státu. Pokud bude Washington s Ankarou pokračovat v úzké spolupráci, měli by být spolu schopni zajistit stabilitu na turecké východní hranici,“ píše FP.

Ruská Lenta na svých stránkách uvádí, že ministerstvo zahraničních věcí Ruské federace je „znepokojeno probíhající vojenskou operací na syrsko-turecké hranici“.

Opatrná ruská reakce

„Největší znepokojení pramení z možnosti dalšího zhoršení situace v zóně konfliktu a s ním spojených obětí z řad civilního obyvatelstva. Dále hrozí zhoršení mezietnických sporů mezi Kurdy a Araby,“ uvádí se na stránkách MZV RF.

Ruské ministerstvo zahraničí se i nadále drží své teze o tom, že konflikt může být vyřešen pouze na základě mezinárodního práva a prostřednictvím „širokého mezinárodního dialogu s účastí všech náboženských a etnických skupin, včetně Kurdů“.

„Oficiální verze tureckého tažení do Sýrie je ‚boj proti terorismu‘. Je třeba ovšem mít na paměti, že Turecko za teroristy označuje jak skupiny islámských radikálů, tak i část kurdského národního hnutí. Tato operace je primárně namířena právě proti kurdskému národnímu hnutí. Oficiálně se ovšem mluví o válce s Islámským státem,“ míní expert z Centra arabských a islámských studií Ruské akademie věd Boris Dolgov.

Rusko ještě před nedávnem kurdské národní hnutí za nezávislost podporovalo. Dokonce se domáhalo i toho, aby se Kurdové účastnili mezinárodních jednání. V Moskvě bylo otevřeno Představenstvo kurdského národního hnutí. Nyní je situace ovšem o poznání problematičtější. Ruská vláda se ještě nerozhodla, na čí straně konfliktu chce stát.