Během své návštěvy ruského Petrohradu si prezident Srbska Tomislav Nikolič našel čas na to, aby o své práci pohovořil se zástupcem generálního ředitele ruské tiskové agentury TASS Michailem Gusmanem. Prezident mimo jiné ohodnotil stávající rusko-srbské vztahy a objasnil svou neochotu vstupovat do obranných aliancí. Článek se objevil na konci minulého týdne na internetových stránkách ruského deníku Rosijskaja gazeta.

Během prvního dne své návštěvy v ruském Petrohradu se srbský prezident zúčastnil ceremoniálu, v rámci něhož byl slavnostně otevřen čestný konzulát a jmenován generální konzul v osobě ruského miliardáře Gennadije Timčenka. První otázka se tedy musela týkat tohoto pro obě země velmi významného momentu.

„Petrohrad je symbol nejen heroismu, ale i diplomacie,“ zmínil v úvodu Nikolič. „Není divu, že zde každá země chce mít svou diplomatickou misi. Navíc je až neuvěřené, jak moc je osud tohoto města svázán s osudem Srbska; jsem zde již potřetí a pokaždé se mi zdá, že zde nacházím část Srbska. Nový konzulát by se ovšem neměl omezovat pouze na činnost v rámci Petrohradu, jeho pracovníci se zaměří na práci na celoruské úrovni,“ uvedl srbský prezident.

Následně Tomislav Nikolič nedlouze pohovořil o historii rusko-srbských vztahů.

„V této souvislosti je třeba vzpomenout, že Rusko bylo Srbsku nápomocno v obou světových válkách i za časů srbského povstání proti osmanské nadvládě. Obecně, hledě na naši společnou historii, mohu konstatovat, že kdykoliv bylo Rusko v krizi, Srbsko na tom nebylo o nic lépe. Stejně tak za časů prosperity v Rusku jsme se podobně dobře měli i v Srbsku,“ konstatoval Nikolič.

Srbský prezident rovněž vyjádřil své stanovisko vůči geopolitickému směřování své země. „Srbsko nebylo nikdy součástí Západu ani Východu. Nikdy též netvořilo část žádného bezpečnostního bloku. S Ruskem jsme ovšem měli vždy velmi dobré vztahy a já osobně jsem velmi vděčný prezidentu Putinovi za to, že nám pomáhá hájit naše zájmy na mezinárodní úrovni.“

Přes velmi dobré vztahy mezi oběma státy vidí srbský prezident spoustu prostoru pro rozšíření sfér spolupráce, zejména v oblasti ekonomiky.

„Srbsko je připraveno zásobovat ruskou ekonomiku těmi produkty, na které byly ze strany EU a USA uvaleny sankce. V ekonomické oblasti vidím určitě možnost potvrdit to bratrství a přátelství, které mezi našimi státy existuje již mnohá léta,“ uvedl.

„Myslím, že i ostatní evropské země, které si o sobě myslí, že jsou demokratické, by se měly zamyslet nad tím, jestli to tak skutečně je. Je totiž docela dobře možné, že i přes veškerou svou rétoriku primárně následují nějaký hlas zvenčí. Dnes o Rusku říkají mnozí lidé velmi nepěkné věci, hodně těchto lidí ovšem ani netuší, co se ve skutečnosti děje,“ zdůraznil srbský lídr.

„Srbsko se nachází v obležení členských států Evropské unie. Dodržujeme všechny jejich normy týkající se práv sexuálních menšin a migrantů. Jsem ovšem osobně přesvědčen, že vyšší životní úroveň srbských občanů mohu zajistit zejména díky spolupráci s Ruskem.“

Několik slov srbský prezident pronesl i na adresu nedávno otevřeného rusko-srbského humanitního střediska, které je první svého druhu v Evropě a jehož otevření se setkalo s vlnou nevole ze strany EU.

„Upřímně nerozumím tomu, proč to někomu vůbec vadí. Každopádně nás to rozhodně neodradí od toho, abychom i nadále s Ruskem v této oblasti spolupracovali. Před deseti lety jsme podepsali smlouvu s NATO o průchodu jejich vojsk přes naše území, od čehož nás Rusko nikdy neodrazovalo. Evropská unie rozhodně není v pozici, aby nám určovala, s kým máme spolupracovat. Srbsko také nikdy nevstoupí do NATO, je to vojenská aliance, nic takového nepotřebujeme,“ zdůraznil prezident Srbska.

Dostalo se i na téma Balkánu jako „výbušného regionu“ Evropy. Co se dá podle srbského prezidenta udělat, aby byla garantována stabilita Balkánského poloostrova?

„Srbský národ se aktivně účastnil povstání za nezávislost na Osmanské říši i obou světových válek, to všechno samozřejmě přispělo k vytvoření vzájemné nevraživosti mezi sousedními státy. My stojíme o spolupráci se zeměmi Evropské unie v regionu, bohužel nám opět házejí klacky pod nohy. Z historického hlediska nemůžeme uznat nezávislost Kosova, což je přesně to, co od nás EU chce. Pokud na tom budou v Bruselu trvat, nikdy do Unie nevstoupíme,“ zdůraznil Tomislav Nikolič.

Čtěte celý rozhovor v původním znění ZDE