Mychajlo Podoljak, poradce Volodymyra Zelenského, si v rozhovoru pro Politico postěžoval, že členské státy EU chrání své trhy před dovozem ukrajinské zemědělské produkce.

„Na jedné straně jste spojenec a musíte Ukrajině pomoci ve válce,“ řekl Podoljak v rozhovoru v hlavním městě země. „Na druhou stranu se snažíte chránit svůj trh protekcionistickým způsobem,“ kroutil hlavou poradce Zelenského.

Vztahy mezi Kyjevem a jeho evropskými spojenci jsou napjaté už celé týdny kvůli protestům farmářů v Česku, v Polsku, na Slovensku i ve Francii. Poláci opakovaně sáhli k blokádě hranice a pouštěli na své území jen omezený počet ukrajinských kamionů s poznámkou, že ukrajinská zemědělská produkce nemusí splňovat přísné standardy kvality zavedené v EU a její přísun na trh Evropské unie sráží ceny obilovin a dalších produktů do té míry, že jde pro ně často o likvidační situaci.

ParlamentníListy.cz se zeptaly politiků napříč stranami, jaký postoj ke stížnostem poradce ukrajinského prezidenta Podoljaka mají. Zpravidla zazněla kritika. A to zvláště z důvodu, jak intenzivně nejen Česko či Polsko napadené Ukrajině pomáhají.

„Zásadní nesouhlas. Je to ekonomicky i politicky špatně. A v důsledku se to otočí proti Ukrajině, což už se děje. Jsem pro podpořit ekonomicky Ukrajinu, ale napřímo. Státy si ale berou jako rukojmí zemědělce, kteří to částečně odsuplují za vlády, ale popadají. Uvědomme si, že to není na tržním principu, poněvadž ukrajinští farmáři nemusí splňovat náročná kritéria EU, jsou tudíž levnější, podobně jako ruští zemědělci. Navíc tím nepodporujeme Ukrajinu, ale spíše spekulanty a různé ofshore firmy. Je fér a správné finančně podpořit Ukrajinu, ale není fér dělat to přes znevýhodnění evropských firem, které nemají možnost se tržně bránit,“ řekl PL místopředseda sněmovny a šéf stínové vlády hnutí ANO Karel Havlíček.

Důvod stížnosti nechápe ani lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský. „Ukrajinské obilí nikdy nemělo směřovat na evropský trh, ale do třetích zemí. Proto nechápu důvod stížnosti. Nenecháme si nepoctivými obchodníky diktovat, koho a jak sem pustíme,“ říká Zdechovský.

• Podrobněji k tématu ZDE

„Pan Podoljak zřejmě žije mimo realitu. EU ani ČR nejsou Ukrajina – ten rozdíl je třeba v tom, že u nás platí zákony, směrnice a předpisy, které mj. chrání spotřebitele a zakazují například produkty, které jsou kontaminované jedy nebo jsou geneticky modifikované. Před ukrajinskou produkcí už v tomto ohledu varovali i Američané, protože Ukrajinci se jim utrhli z řetězu a používají geneticky modifikované osivo z černého asijského trhu – tedy ne to „správné“ americké. V každém případě GMO je na území EU zakázané, ať už je odkudkoli. Plus platí také přirozené právo každé země i Evropy chránit svůj trh před nekalou konkurencí – důvodem je podpora vlastní zemědělské produkce a zachování maximální potravinové soběstačnosti,“ konstatuje předseda SPD Tomio Okamura.

Exministr zemědělství a poslanec ODS Petr Bendl sděluje, že v Evropské unii tvoří obilí z Ukrajiny pouze zhruba dvě procenta. „Větším problémem je dovoz z Ruska, ten je na úrovni 11–12 procent a stále roste. Naším primárním cílem má být umožnit dovoz obilí na africký kontinent a zamezit ruskému dovozu do EU,“ reagoval Bendl.

„V mnoha evropských státech se přiznaně zemědělci bojí konkurence a snaží se tomu vytvořit překážky. Řešením by bylo zavést konečně cla na ruské obilí, které konkuruje Čechům i Ukrajincům, nemáme žádnou povinnost kšeftovat s Putinovým režimem,“ konstatoval pirátský europoslanec Mikuláš Peksa.

Podle šéfky KSČM a europoslankyně Kateřiny Konečné si měl Zelenského poradce taková slova odpustit. „Chápu, že pan poradce komika Zelenského by byl rád, kdybychom Ukrajině nejraději odevzdali vše, co máme, a možná i to, co nemáme. Na jeho místě bych s těmi stížnostmi na státy, které mají samotné dost problémů, byla opatrná a podobné skandální výroky si odpustila!“ řekla.

„Myslím si, že pomoc obyčejným lidem na Ukrajině a ochrana vnitřního trhu EU jsou dvě odlišné věci. Je falešné tyto dvě věci spojovat. Co se týká zemědělských komodit, tam je nutné být obzvlášť na pozoru u kteréhokoliv dovozu ze třetích zemí, protože produkce v těchto zemích nemusí splňovat přísné podmínky jednotného trhu. A i proto mohou své produkty vyrábět a dovážet levněji, což se zase může projevit na jejich kvalitě, přičemž některé mohou být pro spotřebitele vysloveně nebezpečné. Zemědělci v EU by pak byli v případě nekontrolovaného dovozu vystaveni nerovné konkurenci, což by vyvolalo tlak na kompenzace a v konečném důsledku by to stálo další peníze navíc, které by státy musely od svých občanů vybrat na daních,“ odpověděl redakci senátor Zdeněk Hraba.

Senátor ODS Tomáš Jirsa míní, že jde o složitou otázku. „Ochranářská opatření jsou špatně, ale levná ukrajinská pšenice (pěstovaná mimo zemědělské a potravinářské normy EU) taky. Ostatně, kromě války a korupce bude nadprodukce potravin jednou z hlavních překážek případného vstupu Ukrajiny do EU. Spíše mne ale překvapuje, že jsme po dvou letech války a čtrnácti sankčních balíčcích zjistili, že dovážíme obilí z Ruska. Jaký je rozdíl mezi ukrajinskou a ruskou pšenicí?“ ptá se Jirsa.