Tentokrát se spor rozhořel kvůli přítomnosti otců u porodu. Zatímco Šimůnková měla za to, že takovýto vládní zákaz je přes čáru, Křeček byl zcela opačného názoru. Křeček tvrdí, že Šimůnková v této oblasti nic nepředvedla, ale dáma to vidí zcela jinak a v internetové televizi DVTV, kde před pár dny promluvil i Křeček, chtěla divákům vyjevit pravdu.

„Ta atmosféra není dobrá na ombudsmanství. Já jsem velmi smutná z toho, jak se to celé vyvíjí. Tady nejde jenom o zákaz otců a dalších blízkých osob u porodu, ale jde vůbec o další směřování instituce ombudsmana do budoucna. Já si myslím, že (Křeček) nejedná správně a že jedná proti poslání naší instituce,“ uvedla Šimůnková.

Stížnosti na to, že kvůli nařízením vlády nemohou být otcové u porodu z nařízení vlády, začala řešit Šimůnková proto, že tuto agendu dostala přidělenou. Nechala si zpracovat informace, jak je přítomnost blízkých osob u porodu legislativně ukotvena u nás, jak je to v jiných zemích, a poté s kolegy debatovala o tom, jak postupovat dál.

„A do toho přišlo vyjádření pana ombudsmana na našem webu a na našem facebooku, navíc ještě o víkendu, které pro mě bylo jako ledová sprcha, musím říci, kde vlastně řekl, že možnost blízké osoby být u porodu je pouze možnost, není to jiné právo. Jinými slovy vlastně řekl, nebudeme se tím zabývat nebo nebudeme to šetřit, není tam žádné omezení práv lidí,“ zlobila se před kamerou Šimůnková.

Když s ním o tom debatovala v úřadě, argumentoval jí tím, že mimořádná doba si žádá mimořádná opatření, která navíc lidé z ulice schvalují. Ale Šimůnková to vidí jinak; v internetové televizi zdůraznila, že když jí dorazí na stůl nějaká stížnost, může jí odložit jako neopodstatněnou. Ale v této oblasti ji za neopodstatněnou nepovažovala. A v takové chvíli už má podle zákona jedinou možnost, totiž začít celou věc šetřit a na základě šetření dospět k závěru.

Ačkoli nemusela, informovala Křečka, že je připravena zahájit šetření a chtěla s ním konzultovat další postup. Pro ministra zdravotnictví za hnutí ANO Adama Vojtěcha měla připravenou sadu otázek, jako zda bylo nutné vyhlašovat takovýto zákaz plošně, jak dlouho bude trvat a zda je nezbytnost takového nařízení pravidelně přezkoumávána.