První zpráva se týkala vládní ČSSD, která údajně za dva a půl roku přišla o třetinu členů. Stonjeková mínila, že je to následek starých hříchů sociální demokracie. „Minimálně dvou. Ten první je samozřejmě příliš dlouhé vládní angažmá s Andrejem Babišem, které si vyžádalo svoji daň. A druhý hřích, o kterém se zas až tak nemluví, je ta ideová změna, kterou sociální demokraté prošli. To, že se od tradičních sociálnědemokratických voličů posunuli směrem, který bychom mohli nazvat nová levice. Tak to byla samozřejmě chyba,“ popsala komentátorka omyly sociální demokracie. Doplnila, že novou levici dříve reprezentoval například Jiří Dienstbier nebo Kateřina Valachová. Tento směr dřívější voliče podle Stonjekové příliš nenadchnul, takže „zdrhli k Babišovi a jsou tam spokojení dodnes“. A noví voliči v tomto směru prý věří více Pirátům než ČSSD.

Následoval Zdeněk Bakala a závěry vyšetřovací komise. Stonjeková klidnila nadšení, řkouc, že záměr komise na někoho podat trestní oznámení je pouze začátek. „Ale má nějakou symboliku. Takže ať už z toho kroku bude cokoliv, tak alespoň v symbolické rovině, to, o čem se spekulovalo, tedy že privatizace OKD nebyla úplně košer a že pan Bakala v tom měl jistou roli, tak to vyslalo tento signál.“

Dodala, že zajímavé je to, že Bakala měl po jistou dobu auru filantropa, altruisty a finančního mecenáše bohulibých projektů, například sponzoroval Knihovnu Václava Havla nebo věnoval půl miliardy (tuto figuru následně opravila na půl milionu) na kampaň za zvolení Karla Schwarzenberga prezidentem. „Díky těmto bohulibým projektům a samozřejmě i díky tomu, že vlastnil média, tak měl takovou auru neposkvrněnosti, nedotknutelnosti, která teď dostala docela na frak,“ poznamenala Stonjeková. A připomenula, že o Bakalových médiích se nikdy nepsalo jako o médiích vlastněných oligarchou nebo že Václavu Havlovi a Karlu Schwarzenbergovi nikdy nebylo vyčítáno, že se se Zdeňkem Bakalou fotili.