Tomáš Klvaňa po debatě kandidátů na prezidenta USA: Amerika ignoruje zásadní krizi v Evropě. To se jí může šeredně vymstít

30.10.2015 21:10 | Zprávy

Profesor na pražské New York University Tomáš Klvaňa napsal pro ParlamentníListy.cz komentář o debatě prezidentských kandidátů USA. Z ní vychází, že ve Spojených státech ignorují problémy Evropské unie, což se může Americe do budoucna pořádně vymstít.

Tomáš Klvaňa po debatě kandidátů na prezidenta USA: Amerika ignoruje zásadní krizi v Evropě. To se jí může šeredně vymstít
Foto: Archiv TK
Popisek: Jeden ze studentských vůdců Tomáš Klvaňa

Klvaňa se konkrétně vyjádřil k debatě republikánských uchazečů o prezidentskou nominaci v koloradském Boulderu, ve které se prý bývalý guvernér Floridy Jeb Bush, bratr a syn někdejších prezidentů, opřel do floridského senátora Marka Rubia za to, že podle něj zanedbává svoji práci v senátu a místo toho se věnuje prezidentské kampani. Bush později v diskusi dostal otázku z televize CNBC o tom, zda by měla federální vláda regulovat fantasy fotbal jako gambling.

To ale pořádně rozzuřilo guvernéra New Jersey Chrisi Christieho. „Opravdu se tu máme bavit o federální regulaci fantasy fotbalu?“ zeptal se prý udiveně Christie, který připomenul americký dluh, Islámský stát s al-Káidou. „A mluvíme o fantasy fotbalu? Můžeme s tím skončit?“ hřímal podle Klvani na novináře z pódia rozhořčený guvernér.

Komiksové návrhy Donalda Trumpa 

Podle Klvani se nicméně americká televize dočkala kritiky i od ostatních republikánských kandidátů, kterým se nelíbily ostré a ironické otázky moderátorů. „Jedna z nich označila návrhy Donalda Trumpa za nápady komiksového rázu, jiná tvrdila, že má podle expertů jeho ekonomický plán asi takovou šanci vyrovnat rozpočet, jako má Trump na pódiu zamávat rukama a vznést se,“ píše hostující profesor na New York University s tím, že ještě pozoruhodnější bylo to, že uchazeči neprobírali problémy Evropy.

„Absence evropské krize v prezidentských debatách je zároveň zarážející a předvídatelná,“ píše dále Klvaňa s tím, že zarážející je na tom především to, že ruský prezident Vladimir Putin využívá toho, že si EU s migrací nedovede poradit, a rozkládá tak prozápadní a prointegrační konsenzus. Přitom se podle něj stává domnělým ochráncem suverénního státu a takzvaných tradičních hodnot.

  • Celý text si můžete přečíst ZDE

„Nemyslím si, že v sázce je samotná existence Evropské unie, ale někteří pozorovatelé takový názor mají,“ napsal dále Klvaňa, podle něhož je tristní, že se muži a ženy, kteří by chtěli být prezidenty USA, ani jednou nevěnovali největší krizi Evropy především proto, že by ve starém kontinentu chtěli mít hlavního spojence.

V USA rostou xenofóbní názory, říká exsenátor

Překvapivé to prý ale není, a to proto, že po pádu komunismu a rozšíření NATO s EU nabyl Washington dojem, že je v Evropě dobojováno a dobro zvítězilo. Týdeník Weekly Standard, kterému šéfuje konzervativní komentátor Bill Kristol, ve svém nejnovějším čísle teď přináší obsáhlou reportáž o migrantech v Evropě. „Taková pozornost je v elitních kruzích však výjimkou,“ je přesvědčen někdejší zástupce šéfredaktora Hospodářských novin.

„Pokud vynechám velké krize a války, zahraniční vztahy v Kongresu dělá menšina. Kongresmani se prostě věnují víc ekonomice, domácí politice nebo zdravotnictví,“ cituje Klvaňa bývalého senátora Joeho Liebermana, který ale připustil, že uprchlická krize varuje, a to, že si USA a Evropa mohou dovolit stáhnout se ze světa a považovat krize za příliš vzdálené, si prý v Americe mohou jen namlouvat. „Také v USA je otázka přijímání uprchlíků ze Sýrie velmi kontroverzní,“ píše dále Klvaňa právě s odkazem na Liebermana.

„Kdybyste teď udělali průzkum, většina Američanů je stále pro přistěhovalectví, ale máme tu najednou velmi hlasitou a početnou menšinu, která je proti. Xenofobie je na vzestupu,“ řekl prý někdejší americký senátor. „Ignorování zásadních problémů Evropy se může americkému prezidentovi, ať už jím bude kdokoliv, a americkým voličům šeredně vymstít,“ přidává na závěr k nejdražší volební kampani v dějinách USA Klvaňa.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: jzd

Ing. Zuzana Ožanová byl položen dotaz

Poděkováni ODS

Začal jsem manuálně pracovat v létě roku 1967, kdy mi bylo 15.let. Dnes v roce 2024, listopad musím pracovat stále. Jsem docentem na vysoké škole.Pracuji tedy 57 let. Bohužel musím! Myslíte že je to správné? Důvod je udržení alespoň průměrné životní úrovně. Děkuji za vysvětlení.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Trump vyhrál, profesorka zrušila výuku. Traumatizovaným studentům rozeslala dopis

14:10 Trump vyhrál, profesorka zrušila výuku. Traumatizovaným studentům rozeslala dopis

Výsledky voleb v USA vedou k velmi nečekaným dohrám. Profesorka Amy Chadwicková na univerzitě v Ohiu…