Tomský se následně zamýšlí nad tím, co se stalo, že se tak nečekaně v prezidentském duelu prosadil, podle jeho slov, vejtaha, demagog, hulvát a nevím co ještě, který už porušil snad veškeré normy slušného chování? „Jaký paradox, že neoblíbenou, studenou a manipulativní ženu, která už jednou primárky prohrála a znamená pokračování Obamovy vlády, by hravě porazil kdokoli z těch, kdo v souboji proti Trumpovi neuspěli. Volba menšího zla je někdy nutná, ale ještě nikdy nevolilo v Americe tolik lidí jen z odporu ke kandidátovi druhé strany. Oba tábory nenávisti jsou téměř vyrovnané,“ podotýká Tomský. 

„Kam se podělo nedávno tak typicky americké, puritánské zaujetí pro kultivovaného, morálně bezúhonného kandidáta na nejvyšší post? Kolik jen energie bylo vždy vynaloženo na prošetření manželské věrnosti a daňových odvodů? Co posedlo třináct milionů voličů republikánů, aby prosadili třikrát ženatého děvkaře, hulváta a narcise? Ale ani straně protivné nevadily pochybnosti o selhání jejich dámy v ministerské funkci, což by kdysi bohatě stačilo na diskvalifikaci,“ zmínil Tomský. Podle jeho slov si liberální média i mnozí konzervativci vysvětlují Trumpův úspěch mobilizací dělnické a nižší střední vrstvy.

Macháček se pro změnu zamýšlí nad tím, zda v Americe může být fašismus. „Sledovat v posledních dnech komentáře a analýzy v amerických médiích je dosti ožehavé. I obvykle střízliví analytici hází vše za hlavu a přichází na řadu naléhavost, apel a patos. Při vědomí toho, že se USA nacházejí na dějinné křižovatce, se leckomu jeví jako povinnost pokusit se ještě přesvědčit nějaké voliče. Nadhled je ten tam, patriot musí jít ‚do boje‘, i když zatím jen slovně,“ konstatuje Macháček.