Psychiatr Höschl prozradil, kde se bere současná „blbá nálada“ české společnosti. „Buď máte špatnou náladu, protože je k tomu důvod, anebo máte špatnou náladu, protože nemáte dost starostí,“ řekl Cyril Höschl. A je tu ještě jeden faktor. Společnost je rozštěpená na přibližně dvě stejně velké poloviny v otázkách, které se týkají výrazných politických osobností v Česku – prezidenta Miloše Zemana a premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO). Kdyby těchto dvou osobností nebylo, česká společnost by podle Höschla nebyla zdaleka tolik rozštěpená.

Halík: Nevolám po omezení svobody slova, ale...

Halík doplnil, že rozdělení společnosti se netýká jen České republiky. „Po pádu nacismu a komunismu přichází populismus, který jim je v lecčems podobný a je nebezpečný,“ varoval Halík. O slovo se podle jeho názoru hlásí lidé, kteří se cítí zneuznaní. Nová média dávají právě hlas lidem, kteří si mysleli, že ten hlas nemají. „A tato média jsou nekontrolovaná. Já je nazývám asociálními sítěmi,“ řekl Halík. Právě asociální média uzavírají lidi do bublin, v nichž si hýčkají svůj tekutý hněv. A populističtí politici jdou za těmito lidmi a říkají jim: Tito lidé mohou za to, že se máte špatně.

Současně populisté nabízejí recept na řešení problémů frustrovaných lidí. Tímto receptem má být referendum. Halík však varoval, že upřednostněním referend pošlapeme právní stát.

„Já taky jsem vůbec nevolal po nějakém omezování svobody slova, ale jen jsem upozorňoval na to, že i kyberprostor je prostor, ve kterém musejí platit určitá pravidla, jako jsou pravidla silničního provozu,“ dodal v průběhu pořadu k tématu Halík.

Když se dostal ke slovu Kysela, připomněl, že máme v podstatě dva modely demokracie. Na jedné straně je americký model demokracie, který staví na první místo svobodu slova, a proti tomu stojí evropský model demokracie, který je limitován právním státem.  

Höschl připomněl divákům, že populismus existuje od doby, co je lidstvo lidstvem. „Populismus tady vždycky byl a bude. A klademe-li si otázku, proč je úspěšný, tak odpověď je téměř tautologická. Úspěšný je proto, že je to populismus,“ podotkl host. Schopný populista dneška si ovšem umí vybírat témata, která oslovují celou společnost, čímž vymazává z politické scény tradiční politické strany. Místo tradičních politických stran nastolují nový diskurz. „To je diskurz, kdo nejde s námi, jde proti nám,“ pokračoval v popisu situace Höschl.

Žijeme v době, kdy informace a alternativní informace mají stejnou váhu. Žijeme v době, kdy se po každém chce, aby si tuto váhu nalézal sám, a to je pořádná porce odpovědnosti. Národu podle Höschla nelze vyčítat, že tomu začne podléhat. Možná bychom měli začít hledat poučení v tom, co se stalo, když k církevním dogmatům mělo přístup čím dál víc lidí. Tak nakonec se to nějakým způsoben zregulovalo. Možná tam někde bychom měli hledat poučení, co se stalo, když byl vynalezen knihtisk.

Kde se bere strach z migrace?

Kysela ovšem upozornil na to, že i po vynálezu knihtisku se společnost shodla na tom, koho považuje za autoritu, u které je dobré vzít v potaz její názory. Dnešní situace je však podle Kysely jiná. Lidé už se neshodnou na tom, kdo by měl být autoritou. Vidí jen reklamu v televizi, která jim ukazuje, jak dobře se mohou mít, a oni vidí, že se tak dobře nemají. A tady někde se bere frustrace. Odtud je jen krůček ke strachu z neznámého, ke strachu z toho, že do Čech přijde nějaký migrant, který tyhle lidi připraví o poslední zbytky jejich blahobytu.

Halík doplnil, že takto frustrovaným českým spoluobčanům je třeba pomoct. „To jsou lidé, kteří se cítí ohroženi. Tyto lidi je třeba slyšet a pomoct jim,“ konstatoval ve veřejnoprávní televizi Halík. Kupříkladu současný právní systém je natolik složitý, že mu řada lidí nerozumí. I těmto lidem je třeba pomoct, aby se nestávali tak snadno oběťmi podvodníků.  

Pokud bude liberální demokracie něco vynucovat, už nebude liberální

Hosté se poté shodli i na tom, že je třeba pečovat také o instituce, které jsou pilířem liberální demokracie, počítaje v to např. i školství, které musí občany vychovávat. „Ale je tam taky část lidí, kteří prošli střední nebo vysokou školu, aniž byli dotčeni tou schopností kriticky myslet,“ varoval Halík. Největší strach má prý o to, aby mladí Češi ochotní kriticky myslet raději neutekli za hranice. Neutekli před systémem, který má své kořeny někde v dobách opoziční smlouvy Václava Klause a Miloše Zemana. Už tehdy byla občanská společnost umlčována s poukazem na to, že občanská společnost neprošla volbami.

Pokud s tím chceme něco udělat, musíme trvat na tom, aby se proměnila i média. „Tam nejde o to, aby v médiích byly zastoupeny všechny názory, ale aby tam byli lidé, kteří mají co říct,“ podotkl Halík.

Kysela upozornil, že chceme-li uchovat liberální demokracii,musíme k tomu občany vést i v rodinách, v církvích a tak podobně. „Liberální stát, má-li být liberální, nemůže některé věci vynucovat, protože bude-li je vynucovat, tak už nebude liberální,“ upozornil Kysela.  

Höschl dal svým předřečníkům za pravdu a stejně jako Halík volal po rozvíjení kritického myšlení. Bez kritického myšlení se lidé neobejdou.

Když se debata blížila k závěru, Kysela před kamerami připomněl, že i politika je řemeslo, které se musí umět. „Politika je řemeslo, to je to hledání upocených kompromisů,“ pravil Kysela. Lidé to však neradi slyší a rádi by rozhodovali jinak. Například v referendech. Jenže jakékoli jiné rozhodování je diskontinuitní a diskontinuita představuje slabé místo pro již vzpomínaný právní stát.