Měla by přehrada alternativu?

„Když jsem se pokoušel o tom hovořit s poslanci Parlamentu ČR, tak ti mě hned začali přesvědčovat, že přehrada je nezbytně nutná. Mnohdy se přitom ani neseznámili s naší odbornou studií, ve které dokazujeme, že vhodnými protipovodňovými opatřeními se tomu dá předejít a část obce se nebude muset zlikvidovat. Jednali jsme i se zástupci Ministerstva zemědělství, ale bez úspěchu. Prezidentskou kancelář nebo přímo Miloše Zemana jsem si už pak ani netroufl oslovit a bylo by to zřejmě zbytečné, pokud pan prezident nyní podporuje i takový projekt, jako je vodní kanál  Dunaj-Odra-Labe,“ uvedl současný starosta obce Nové Heřminovy Ludvík Drobný.

A ještě doplnil: „Celkem nakloněný nám byl šéf poradců současného premiéra Vladimír Špidla, ale ten bohužel už nemá žádnou výkonnou pravomoc. O náš problém se také zajímal před minulými parlamentními volbami Andrej Babiš, pak to ale nějak vyšumělo do ztracena.“ 

Pro některé obyvatelé Nových Heřminov to znamená zanedlouho opustit svoje domovy a přestěhovat se jinam, i když se jim to z duše protiví. Zvláště starousedlíci prožívají už delší dobu velké trauma. Část malebné vesničky na Bruntálsku má totiž spolknout přehrada. Se začátkem  její výstavby se počítá v roce 2020. Vodní dílo na řece Opavě schválil před několika lety Krajský úřad Moravskoslezského kraje (MSK), Ministerstvo zemědělství a po té i česká vláda jako reakci na katastrofické povodně z roku 1997, kdy v MSK způsobila velká voda miliardové škody a umírali při ní i lidé. Heřminovští tento verdikt ale odmítají a vedení obce se snaží každé nové rozhodnutí státních institucí o stavbě nádrže legální cestou bojkotovat.

„U nás se nejedná jen o zatopení pozemků, ale i o stavbu zdi, která se potáhne značnou částí centra, silniční obchvat, rozšíření koryta řeky a další činnosti, jež naší obec definitivně změní. Právě kvůli takovým drastickým opatřením uvažuje o vystěhování řada místních lidí,“ smutně konstatoval starosta Drobný.

Problém není černobílý – některé obce přehradu chtějí

Postavit v Nových Heřminovech vodní nádrž zamýšleli čeští politikové a inženýři už za první republiky. V šedesátých letech minulého století projekt „oprášili“ a obyvatelům pak komplikovala život stavební uzávěra i skutečnost, že se nesmělo v obci ani pohřbívat. Poslední kapkou, která zpečetila osud Heřminov, byla tragická povodeň v roce 1997.

Při ní byla také zcela zdevastována už poměrně větší sousední obec Zátor, kde dokonce zahynuli tři lidé. A právě okrajovou část Zátora také pohltí vody z přehrady a obec rovněž, jako v Nových Heřminovech, čekají velké stavební úpravy. Stržena například bude místní požární zbrojnice, sedm rodinných domů a také hala zemědělské firmy Agrozat. Jenže přístup vedení obce i mnoha obyvatel je zde naprosto odlišný. Místní, kteří byli daleko více postižení přírodní katastrofou než v Heřminovech, už nechtějí dopustit její opakování. „Netvrdím, že úplně všichni s úpravami kvůli stavbě přehrady souhlasí, ale je to určitě většina obyvatel, protože potom se už velké vody nebudeme muset bát. Stát od nás vykoupil pozemky opravdu za slušné peníze a nešetřil ani na výkupech u majitelů soukromých domů. Také se nebude jednat jen o samá negativa, opraví nám mosty, rozšíří koryto řeky a za pomocí dotací si potom postavíme novou zbrojnici i s víceúčelovým sportovním a společenským centrem, “ konstatovala starostka Zátora Salome Sýkorová.

Na plesy v Opeře se z menších obcí nejezdí

Zátorská starostka je i velkou příznivkyní současného českého prezidenta. Jak říká, váží si nejen jeho vzdělanosti, ale i zdravého úsudku a pragmatického myšlení. Trochu rozpačitá je jen v současné době z jeho nadšení pro spolupráci s Čínou. Má totiž obavy, aby nás to ekonomicky nepoškodilo.

Jako většina starostů, kteří nepůsobí ve větších městech, ale kritizuje nové zákony o kontrolním hlášení DPH a elektronické evidenci tržeb (EET). „U nás v obci pořádáme řadu společenských akcí – plesů, slavností, dětských dnů, sportovních soutěží – a ty mají na starosti lidi, se kterými jen spolupracujeme, oni to organizují víceméně ve vlastní režii. Většinou na tom nic moc netrhnou nebo získané peníze vracejí do svých spolků a klubů na činnost mládeže. A takový obětavci by si nyní měli ještě kupovat registrační pokladny? Já si myslím, že zavedením EET hodně utrpí kulturní i sportovní život na vesnici. My si tady opravdu nemůžeme dovolit jezdit na plesy v Opeře, jako někteří naši politici,“ prohlásila starostka Sýkorová.

Dále ji dost vadí, že i přes sliby různých ministrů se proces vyřizování evropských dotací vůbec nezjednodušil a pro vedení menších obcí je oproti minulému období dokonce méně vstřícný. „Malé obce s několika stovkami obyvatel si na některé z podpor nemohou vůbec sáhnout a systém podávání žádostí je možná ještě složitější než v předchozím období. Dříve jsme si mohli na zpracování projektu alespoň sjednat profesionální agenturu, protože její náklady nám v rámci záměru pak zpětně proplatili. Dnes tomu tak už není, takže menší obce si to často nemohou dovolit a samy obtížné zpracování nezvládnou,“ dodala ještě starostka Zátora.  

Stavbě půjde jen těžko zabránit, stát už hodně investoval 

Stavba přehrady se oproti plánovanému termínu zpožďuje, hladkému stavebnímu procesu nyní brání celkem pochopitelné obstrukce od vedení obce Nové Heřminovy, ale také zdlouhavé výkupy pozemků na Bruntálsku a Opavsku. V obou okresech se budou totiž mimo jiné stavět i tzv. suché nádrže – poldry.

Okleštění Nových Heřminov je sice špatnou zprávou pro mnoho místních obyvatel, ale je už zřejmé, podle názoru ministerských úředníků a zaměstnanců Povodí Odry, že se jedná o nevratný proces. Stát do přípravy protipovodňových opatření a výkupů půdy už investoval stamiliony korun.

„Postoj vedení Nových Heřminov moc nechápeme, kdyby s námi víc spolupracovali, mohli bychom u nich vystavět různá zařízení společenské vybavenosti za čtvrt miliardy korun. Měli by si také uvědomit, že přehrady nabývají stále více na významu, kdyby nádrž už stála, mohli jsme s ní řešit i loňská sucha,“ tvrdil investiční ředitel Povodí Odry Miroslav Janoviak.

Podobného názoru jsou i zástupci řady okolních obcí včetně měst Opavy a Krnova, které už dříve vydaly memorandum, v němž výstavbu přehrady jednoznačně podporují.

Heřminovští slibům státních úředníků moc nevěří. Myslí si, že po dokončení díla z nich určitě sejde, zůstávají však se svým bojem proti „větrným mlýnům“ osamocení.