Prymula podle svých slov nečekal, že druhá vlna koronaviru bude takto silná. „Nám se podařilo první vlnu koronaviru zvládnout víceméně bez ztráty kytičky a lidé nabyli dojmu, že onemocnění není vážné, že jde o lehkou chřipku, které se nemusíme bát. V mediálním prostoru se objevila i řada odborníků, kteří nemoc naprosto bagatelizovali. Teď jsme se bohužel dostali do exponenciální fáze růstu,“ poznamenal k tomu Prymula, který prý od začátku čekal, že druhá vlna přijde. 

Cílem současného opatření, kdy byly zakázany vnitřní akce na stání nad deset tisíc lidí, je podle jeho slov to, aby lidé na akcích nemigrovali blízko u sebe. „Tomu má pomoci předem určené místo na sezení. Je to méně rizikové než stání, kdy jsou lidé skutečně blízko u sebe, baví se na baru a podobně,“ uvedl. 

Zároveň odmítl, že by se nyní plošně zavíraly školy. „Snažíme se, aby se povinná školní docházka skutečně realizovala. Ale je jasné, že z epidemiologického hlediska je škola opravdu riziková. Vidíme, jak prudce narůstá počet infikovaných právě mezi školáky a učiteli. Proto jsou povinné roušky i ve třídách,“ dodal. K omezení restaurací a barů podle něj ještě dojde – například tak, že se omezí kapacity podniků. Navíc by nařízení měla být jen regionální. 

Prymula následně hovořil také o tom, že již máme poměrně masivní promoření populace. „Určitě k tomu přispěly prázdninové dovolené. Rozhodujícím faktorem jsou ale aktivity tady v Česku. Zlomový moment nastal v baru Techtle Mechtle, od té doby křivka epidemie stoupá. V poslední době dochází k dominantní nákaze ve věkové kategorii 20 až 29 let, to jsou různé kluby a noční podniky. Teď jsme na až dvacetinásobných hodnotách oproti konci dubna. To znamená, že když člověk nyní přijde do baru, je vystaven mnohem většímu riziku nákazy než na jaře. Když nebudeme dodržovat kontaktní bariéry v klubech, nakazí se tam zkrátka velký počet lidí. Je to ale i otázka rodinných oslav a svateb. V tuto chvíli dochází často k přenosům doma, protože se žáci vrátili do škol, a podobně,“ poznamenal. 

Závěrem pak Prymula hovořil o Švédsku, kde se podle jeho slov významně vylepšila situace. „Po dramatické první vlně tam došlo k určité promořenosti populace a nové případy už moc nepřibývají. Dobře je na tom také Německo, kde se jim daří situaci korigovat. Francie je na tom skutečně špatně, dále také třeba Anglie a Rakousko,“ podotkl. Švédsko podle něj k epidemii přistoupilo úplně jinak než ostatní země.

„Nenasadilo tvrdou restriktivní politiku, což vedlo k tomu, že tam zemřelo asi šest tisíc lidí. Stát prošel velmi masivní vlnou koronaviru. Země se lišila zejména tím, že vláda nezavřela školy. Švédsko bylo za takový přístup na jaře velmi kritizováno. Ostatní země se vůči němu uzavřely a nechtěly s ním obchodovat, takže to mělo dopad i na ekonomickou stránku. Teď se karty otočily, první vlna epidemie tam už proběhla a druhá nepřichází. Je to zřejmě tím, že mají vysokou promořenost populace. Švédové mají proto nyní lepší startovací pozici do období druhých vln,“ dodal Prymula, ale postup Švédů nechtěl více hodnotit. Podle něj je složité říct, že země obětovala určitý počet osob pro lepší budoucnost. „Později se může ukázat, že to byla správná cesta, třeba to tak dějiny vyhodnotí. Švédové byli skutečně unikátní a byli jediní, kdo takový liberální model nechali doběhnout až do konce,“ uzavřel.

Prymula o řízeném promořování na jaře při první vlně hovořil. Jeho názoru však nebyl tehdy nakloněn ani šéf ústředního krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD), za riskantní tento nápad považoval i premiér Andrej Babiš (ANO).