Úvodem se Roháčová vyjádřila k tomu, zda by zavedla povinné očkování některých profesí. Podle dat totiž není naočkováno vysoké procento sester. „Myslím si, že je to hodně o osvětě. Určitě bychom byli rádi, aby to bylo co nejvíc na bázi dobrovolnosti. Ale musíme si uvědomit, že skutečně ti zdravotníci, ať už jsou to zdravotníci v nemocnicích nebo v různých zařízeních, nebo v sociálních službách, mají úzký kontakt se svými klienty. A tam si myslím, že skutečně to očkování jednoznačně je namístě. Tady bych se tomu nebránila, té povinnosti,“ poznamenala Roháčová, že zdravotníci jsou například povinně očkováni proti žloutence typu B či proti spalničkám.

„A nikdo se tomu nepodivuje. Zatímco tady prostě... očkování proti covidu zkrátka nabylo takových až jako mysteriózních rozměrů, které nejsou vůbec namístě,“ sdělila Roháčová.

Největší podíl naočkovaných je v současné době na Maltě (92 procent obyvatel). Přes 67 procent obyvatel je naočkovaných v Dánsku, skoro 65 procent ve Španělsku, tam už lze mluvit o kolektivní imunitě. Více než polovinu obyvatel mají naočkovaných v Maďarsku, Rakousku, Francii, stejně tak je naočkováno i obyvatel u nás (56 procent populace).

Chlíbek se v té souvislosti vyjádřil k tomu, jak by přistoupil k celé věci, tak aby bylo dosaženo kolektivní imunity. „Na stropě ještě nejsme. Pořád to dobíhá, lidé se ještě očkují. 56 procent počítáme z celé populace, a počítáme to i z malých dětí, které nemohou být očkovány, protože pro ně očkovací látka ještě tady není. Když se podíváme na ty nejzranitelnější, 70+, 80+, tak tam už jsme se přehoupli přes 80 procent. A to je pro mě velmi pozitivní číslo. A pokud se podíváme třeba na 18+, kdo je a kdo není vnímavý k infekci, tak tam musíme započítat ty očkované, alespoň jednou, ideálně kdo čekají na druhou, nebo ti, kteří prodělali to onemocnění. A to je v tuto chvíli asi 71 procent obyvatel. Takže to už je hranice WHO sedmdesát procent. My víme, že lepší by bylo 75 a v souvislosti s delta variantou spíš nejméně 83 procent,“ poznamenal Chlíbek s tím, že optima jsme sice nedosáhli, ale vliv očkování se projevuje. 

„Je to jasně doložitelné podle toho, že ty počty víceméně nestoupají. Epidemie stagnuje. A po plošnějším, masivnějším zavedení očkování to tady dramaticky kleslo. Bylo by bláhové se domnívat, že to kleslo nějakými omezeními pohybu, rouškami a tak dále, protože to jsme tady měli i předtím, a přesto jsme tady měli druhou, třetí, čtvrtou vlnu. A kleslo to teprve, když se zvedla ta proočkovanost. Takže já si myslím, že ten efekt takové té snížené celopopulační vnímavosti už tady začíná pomaličku nastupovat,“ podotkl Chlíbek.

Roháčová se následně vyjádřila k případným lockdownům, které by mohly nastat po návratu dětí do škol a po zhoršení epidemické situace. „Věřím, že s velkou pravděpodobností tomu tak nebude. Tady to skutečně už zaznělo, ta část populace, která je proočkována, je velmi vysoká. To, co se týká toho dalšího, tak určitě je část dalších lidí promořena tak, že ani očkování třeba neměla. To je právě otázka, která se diskutuje hodně. Otázka těch protilátek a tak dále. Ale ta populace jako celek samozřejmě už je daleko méně zranitelná než tomu bylo v tom loňském podzimu nebo v loňské zimě, kdy to skutečně bylo velmi dramatické. Tam si myslím, že se nedostaneme,“ poznamenala Roháčová, že doufá, že totální lockdown už se opakovat nebude.

„Nikdo není úplným prorokem, ale myslím si, že ta pravděpodobnost je skutečně velmi nízká. A doufám v to tedy, skutečně. A samozřejmě děti nejsou a nemohou být očkované do těch 12 let. Snažíme se proočkovávat právě tu populaci dětskou nad 12 let, aby tam bylo to proočkování vysoké nebo co nejvyšší. Ale samozřejmě že předpokládáme, že určité případy se objeví. Je to virus respirační, nesouvisí to jen s návratem dětí do škol, ale jak se ten virus chová přirozeně, biologicky. To znamená v tom období, kdy na podzim začnou respirace, které známe, možná přijde i chřipka, to nevíme. Ale určitě si myslím, že se zvýší i počet nemocných koronavirem, to bude přirozená záležitost, proto tak silně tlačíme a apelujeme na to, aby ta proočkovanost byla co nejvyšší,“ dodala Roháčová.

Řeč pak byla i o uznávání protilátek po prodělané nemoci covid-19 i o třetí dávce očkování. V některých zemích ji již aplikují. „První odborné stanovisko je speciálně jen pro osoby po transplantacích, kde je skutečně poměrně robustních dat ukazujících, že tito lidé po dvou dávkách netvoří dostatečnou ochranu. A jestliže zdraví jedinci mají takzvané dvoudávkové schéma, tak tito jedinci potřebují takzvané třídávkové schéma, a proto by měli dostat tu doplňující třetí dávku,“ zmínil Chlíbek. Tato dávka by měla být podávána v intervalu čtyř až osmi týdnů od druhé dávky, což ne všichni transplantovaní mohou dodržet. 

Hovoří se také o přeočkování seniorů či pracovníků sociálních služeb. „Přeočkování bude potřeba v horizontu 8–12 měsíců od druhé dávky. A my na toto připravujeme, a prakticky je hotové, odborné stanovisko. Ministerstvo zdravotnictví se buď s tímto odborným stanoviskem ztotožní a vydá s nějakou platností nějaké opatření, nebo se neztotožní, nebo ho upraví. Ale naše úloha je předat na základě našich znalostí odborné stanovisko – a to bude oficiálně hotové zítra,“ podotkl Chlíbek.

„Imunita je u každého jedince zcela individuální. To je jedna věc. Druhá věc: lidé, kteří prodělali covid a měli dvoudávkové schéma, tak tam se pravděpodobně ta třetí dávka nebude ani doporučovat. Po tom onemocnění samém nefungují jenom protilátky, to je jenom jedna ze složek imunity, tam samozřejmě funguje i buněčná odpověď. A to se běžně samozřejmě nevyšetřuje. Takže tam ta lhůta toho přeočkování třetí dávky bude muset být stanovena skutečně nějak arbitrážně, jestli to bude 8–12 měsíců, nebo až budou ještě robustnější data, tak se ta doba bude ještě prodlužovat, to samozřejmě tak jasné není,“ dodala k imunitě a k otázce přeočkování Roháčová.