Kosovské speciální jednotky v sobotu 14. ledna znemožnily přejezd kosovsko-srbské hranice vlaku přijíždějícímu ze Srbska, který byl vyzdoben národními barvami a slovy „Kosovo patří Srbsku“.

Srbsko neuznává nezávislost své bývalé provincie Kosova, a z toho důvodu ani kosovské úřady nežádalo o povolení na přejezd hranic vlaku, který srbská vláda „financovala a organizovala“, píše Reuters.

Hned následující den po incidentu se k celé situaci vyjádřil srbský prezident Tomislav Nikolič. „Jednání Kosova svědčí o tom, že prahne po válce s Bělehradem,“ cituje slova srbského lídra mezinárodní agentura.

Na druhé straně prezident Kosova Hashim Thaci uvedl, že celá akce měla za cíl „vyprovokovat“ kosovské úřady a vytvořit záminku pro vojenskou intervenci ze Srbska, jejímž cílem by byla anexe severní části Kosova. V této oblasti podle údajů Reuters žije 50 000 etnických Srbů, kteří odmítají akceptovat kosovskou nezávislost a přejí si, aby bylo toto území spravováno Bělehradem.

„Srbsko mělo v úmyslu využít tento vlak, který jim byl darován Ruskem, nejprve k tomu, aby za jeho pomoci odřízlo severní část Kosova od zbytku země a poté ji připojilo k Srbsku. Jedná se o krymský model,“ cituje Reuters slova Thaciho Reuters.

Podobně jako v případě Srbů v severní části Kosova je i Krymský poloostrov domovem mnoha etnických Rusů, kteří i po pádu Sovětského svazu zůstali věrní Moskvě a ke kyjevským autoritám chovali nedůvěru.

Srbsko o kosovskou provincii přišlo, když síly NATO donutily bombardováním Bělehradu v roce 1999 srbskou armádu stáhnout svá vojska poté, co z jejich strany údajně došlo k masakru 10 000 etnických Albánců. NATO do dnešního dne v Kosovu udržuje vojenský kontingent s počtem okolo 5000 mužů, který má za úkol zachovat mír v regionu.

Podobně jako Srbsko i jeho dávný spojenec Rusko – a mnoho dalších zemí – odmítá uznat kosovskou nezávislost, která byla vyhlášena v roce 2008.

Poté, co se srbský prezident Nikolič v neděli v Bělehradu setkal s vedoucími představiteli srbské armády, pohrozil opětovným vysláním vojsk do Kosova.

„Jestliže tam Srbové přicházejí o život, pošleme tam armádu. Půjdeme všichni, já se také přidám, ostatně to nebude poprvé,“ uvedl prezident Nikolič, který je bývalým členem ultranacionalistické Srbské radikální strany a v 90. letech bojoval s ostatními Srby v Chorvatsku.

V odpovědi na slova srbského prezidenta Thaci uvedl, že „jakýkoli pokus Srbska o anexi Kosova by spustil řetězovou reakci napříč celým západním Balkánem“, cituje jeho slova Reuters.

Napětí komplikuje snahy Bělehradu i Prištiny o vstup do Evropské unie, o což oba státy usilují. Jednou z podmínek pro vstup je ovšem normalizace vztahů mezi oběma státními útvary.

K obnovení vzájemné nevraživost došlo tento měsíc, když byl bývalý ministerský předseda Kosova Ramush Haradinaj zatčen ve Francii na popud Srbska, které ho viní z válečných zločinů.