Závidíte Spojeným státům jejich prezidenta Donalda Trumpa?Anketa
Vše následně během tohoto týdnu deklaroval i před státníky a největšími globálními finančnímu hráči ve svém vzkazu do švýcarského Davosu na letošní sjezd Světového ekonomického fóra. „Ukončil jsem směšný a neuvěřitelně nehospodárný Green New Deal, kterému já říkám ‚Green New Scam‘ (nový zelený podvod, pozn. red.); odstoupil jsem od jednostranné Pařížské dohody o klimatu a ukončil jsem šílený a nákladný program na podporu elektromobilů. Necháme lidi, aby si koupili auto, které chtějí,“ přednesl Trump ve vzkazu přítomným a jmenoval tak rovněž zrušení cíle předchozí administrativy na zavádění elektromobilů.
Zdůraznil, že národní energetickou nouzi vyhlásil právě proto, aby „odemknul tekuté zlato pod našima nohama“ a připravil půdu pro rychlé schvalování nové energetické infrastruktury. „Spojené státy mají největší množství ropy a plynu ze všech zemí na Zemi a my je budeme využívat,“ pravil.
Tyto kroky znamenají dramatický obrat v energetické politice Washingtonu, která se během posledních čtyř let prezidentování amerického exprezidenta Joea Bidena nesla v duchu snahy o odklon od fosilních paliv. Stejně tak padá Bidenova stopka těžbě v pobřežních vodách USA a v arktických oblastech.
Své energetické reformy, které mají za cíl snížit ceny energie pro spotřebitele a zlepšit národní bezpečnost USA, ale také odběratelům energetických surovin z USA, Trump představil se slovy o navrácení hospodářské prosperity. „Zatěžující a ideologicky motivované předpisy v poslední letech bránily rozvoji energetických zdrojů, omezovaly výrobu spolehlivé a cenově dostupné elektřiny, omezovaly tvorbu pracovních míst a způsobovaly našim občanům vysoké náklady na energii. Tyto vysoké náklady na energii ničí americké spotřebitele tím, že zvyšují náklady na dopravu, vytápění, veřejné služby, zemědělství a výrobu, a zároveň oslabují naši národní bezpečnost,“ upozornil s dodatkem, že jde nejen o ekonomickou, ale i vojenskou bezpečnost, která „zajistí mír prostřednictvím síly“.
Podepsaný set opatření obsahuje přímo slova o upevnění Spojených států jako světového lídra v oblasti energetiky „na dlouhou dobu dopředu“ i část týkající se závazku upevnit naši pozici země coby předního producenta a zpracovatele nepalivových nerostných surovin, včetně nerostů vzácných zemin, což dle nové administrativy „vytvoří pracovní místa a prosperitu doma, posílí dodavatelské řetězce pro Spojené státy a jejich spojence a omezí globální vliv zlovolných a nepřátelských států“.
Kromě podpory spotřebitelské volby v oblasti výběru vozidel a konce opatření na potlačení aut se spalovacím motorem pak zaznívá podobná snaha i v dalších odvětvích a Trump se zasadil podobně zajistit Američanům svobodu volby i pro další zboží a spotřebiče jako jsou žárovky, myčky na nádobí, plynové sporáky, sprchové hlavice či ohřívače vody.
Úřady dostaly dále za úkol dbát na environmentální legislativní požadavky a nikoliv na „jakékoli další úvahy“ a metodiky, které „jsou svévolné nebo ideologicky motivované“. Do 60 dnů se má také upravit výpočet „sociálních nákladů uhlíku“, přičemž se Trump netají, že je ve hře i jeho úplné zrušení.
Americkou energetiku má čekat „lehčí“ regulační prostředí
Chcete, aby se koalice STAČILO! dostala do Poslanecké sněmovny?Anketa
Uvádí, že Trumpova obchodní agenda pro druhé období bude řízena postojem a politikou „Amerika na prvním místě“ skrze upřednostňování domácí výroby a využívání politiky cen a zároveň omezování regulačního prostředí, jež se má stát „lehčím“ i právě v rámci odvětví ropy a zemního plynu.
„Deregulace bude prioritou v energetice, v oblasti životního prostředí a do určité míry i v technologických sektorech, čímž se zvrátí Bidenovy iniciativy a podpoří se produkce fosilních paliv,“ zaznívá.
Nový úsvit má čekat také jadernou energetiku, která bude potřeba i ve spojitosti s plány Trumpa na rozvoj umělé inteligence včetně projektu Stargate v hodnotě 500 miliard dolarů, na němž se mají podílet i společnosti OpenAI a Oracle.
Právě ve spojitosti s růstem poptávky po elektřině vyvolanou posunem v projektech týkajících se umělé inteligence, se aktuálně pro rozšíření výrobu elektřiny ze zemního plynu a jádra vyslovila dle agentury Bloomberg i společnost NextEra Energy Inc., která dosud byla jedním z největších světových dodavatelů větrné a solární energie. Učinila též první kroky k opětovnému spuštění své odstavené jaderné elektrárny Duane Arnold v Iowě.
Dle energetického experta Marka Nelsona jen samotný projekt Stargate vyžaduje tolik stabilní energie, že se zdá renesance jaderné energetiky nevyhnutelná. Do postavení nových jaderných zdrojů pak má být spoleh hlavně na fosilní paliva, což ještě více zvyšuje důležitost Trumpova rozhodnutí urychleně umožnit hledat nové lokality pro těžbu zemního plynu. Umožnit to má udržení cen energií pro Američany, zajištění dodávek pro průmysl i navýšení exportu do Evropy či Asie, což jsou v současnosti vzájemně se vylučující kroky, a právě proto dle Nelsona přišlo Trumpovo vyhlášení energetické nouze.
PROJECT STARGATE ENERGY ANALYSIS
— Mark Nelson (@energybants) January 22, 2025
Project Stargate is going to need an enormous amount of power: each of the five Stargates needs about 5 gigawatts (about five million people's worth) of constant electricity for each ~$100b supercomputer project.
Let's break it down.
Each… https://t.co/HQSvGAnOPh
Rána nekonkurenceschopným elektromobilům
Chcete, aby ruští lední hokejisté startovali na olympiádě 2026?Anketa
Nepříliš slavně to také dlouho vypadalo s automobilkou Rivian, která coby výrobce elektrických pickupů zažila největší chvíle slávy při svém vstupu na burzu, aby však následně jen pár měsíců poté investoři zjistili, že je cena její akcie s poptávkou po jejích vozidlech a možnostmi produkce prostě neslučitelná. A propadla se tak již o více než 90 %.
Právě v těchto dnech však přichází zpráva, která je pro tento americký start-up značným požehnáním v podobě spolupráce s německý Volkswagenem. Německý gigant, který na tom v posledních měsících také není nejlépe, si totiž od vzájemného propojení slibuje inovativní technická a softwarová řešení.
Zatím stále relativně malý americký start-up Rivian může evropské automobilce Volkswagen nabídnout inovativní technická a softwarová řešení, zatímco Volkswagen může nabídnout výhody spojené se svou velikostí.
CNN poznamenává, že podle Cox Automotive tvořily elektromobily pouze 8 % z celkového prodeje nových osobních vozů, přestože se po jejich pořízení mohli majitelé spolehnout na mnoho výhod i bonusu 7 500 dolarů (necelých 180 tisíc korun) a nízkoúročených půjček.
Právě s koncem těchto výhod se ukáže, nakolik stála umělá podpora elektromobilů za jejich prodeji a které automobilky dokáží svá auta na elektrický pohon prodat zákazníkům i bez ní. Optimistický je v této otázce například majitel Tesly Elon Musk, jenž je přesvědčený, že zásahy do trhu jeho automobilce naopak škodily a bez umělé podpory konkurence na tom bude mnohem lépe.
Evropa volí jízdu v protisměru
Zcela opačnou cestu než USA volí v mnoha ohledech Evropa a poté co Trump vyhlásil, že chystá ukončit umělé dotování elektromobilů, se z Evropské komise začal ozývat plán na možné zavedení dotací pro elektromobily na celounijní úrovni.
A protisměrný chod unie pokračuje i v dalších otázkách, ať už se jedná o nezměněnou podporu klimatických cílů, obnovitelných zdrojů, ústup od fosilních zdrojů či regulace průmyslu a umělé inteligence.
Že se pro Evropu po nástupu Trumpa v mnoha ohledech nic nemění, deklarovala v Davosu šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, jež si ve své řeči pochvalovala, že v Evropě panuje „jedinečné sociálně tržní hospodářství“ a je třeba rozšiřovat výrobu z obnovitelných zdrojů.
„Pařížská dohoda je i nadále největší nadějí celého lidstva. Evropa tedy zůstane u svého kurzu a bude nadále spolupracovat se všemi národy, které chtějí chránit přírodu a zastavit globální oteplování,“ zdůraznila mimo jiné Leyenová.
Při plenárním zasedání Evropského parlamentu přiznala, že ceny energií v Evropě jsou stále strukturálně vyšší než ve Spojených státech nebo v Číně, avšak na rozdíl od USA chce problémy v energetice řešit nikoliv těžbou fosilních paliv, ale investicemi do „technologií čisté energie nové generace“. Energetický „cenově dostupný“ plán EU má dle Leyenové tkvět také v „propojování čistých a nízkouhlíkových energetických systémů“
Our vision for energy? Clean, affordable, and proudly made in Europe.
— European Commission (@EU_Commission) January 23, 2025
By investing in next-gen clean energy like fusion and geothermal, we are ensuring a sustainable future for all Europeans.
Our success over the past two years is clear. The third quarter of 2024 proves it ↓
„Amerika na prvním místě“
Nejde však jen o energetiku. Evropu by mohla nepříjemně zaskočit Trumpova celní politika, jelikož se americký prezident již několikrát jasně vyslovil, že pokud nebude po jeho, hodlá skrze protekcionismus zatlačit i na své spojence.
Americká právnická společnost Buchanan Ingersoll & Rooney ve své analýze poznamenává, že druhá administrativa prezidenta Trumpa bude pracovat na dosažení cílů obchodní politiky právě skrze politiku cel, kterých bude mít po ruce velké množství. A zatímco otázkou mají být jejich makroekonomické dopady, „domácí průmysl pravděpodobně zjistí, že mnoho obchodních akcí Trumpovy administrativy je kalibrováno s ohledem na jejich zájmy“.
Nakolik však Trump zavede svou ochranářskou politiku a jak vysokou, je zatím neznámo, jelikož se i v rámci jeho podporovatelů mísí zcela protichůdné názory a zatímco část nastupující administrativy se podle novináře listu The Wall Street Journal Nicka Timiraose vyslovuje pro co největší cla, další, včetně nominanta na post ministra financí Scotts Bessents, se spíše staví pro cílený postup, jelikož si uvědomují riziko dopadů na růst cen a zároveň možnost příliš malých přínosů v cestě za tlakem na přesun výroby do USA.
Další nezodpovězenou otázkou je pak také zmenšení státního aparátu a jeho zefektivnění, k němuž se Trump zavázal. Přestože by ekonom Steve Hanke rád viděl i snižování vládních výdajů, půjde dle něj o skutečný „sisyfovský úkol“. „Vítejte ve světě Sisyfa,“ podotkl tak směrem k novému úřadu pro efektivitu státní správy (DOGE), jenž se má o škrty v USA pod vedením Elona Muska postarat.
. @RepThomasMassie (R-KY) has it right.
— Steve Hanke (@steve_hanke) January 20, 2025
Cutting government spending is essential, but it’s a Sisyphean task.@ElonMusk, @VivekGRamaswamy, and @DOGE welcome to the world of Sisyphus. https://t.co/ioTvv3TggO
Trumpův nástup nám může přinést levnější energie. Ale i deindustrializaci
Expert na energetiku a předseda spolku Konec uhlí – Nová energie Vladimír Budinský pro ParlamentníListy.cz popsal, že se dá od Trumpovy politiky očekávat díky rozšíření těžby pokles ceny energií. „Nastane cenová válka, která postihne arabské země a Rusko,“ podotkl.
Amerika bude dle něj mít výhodu i skrze nízkou nákladovost těžby danou technologickou převahou ve schopnosti těžit břidličné a ropné produkty kombinovaně – tedy možností velmi efektivně z břidlice získat plyn i ropu zároveň. „Díky tomu může být nízká i cena těchto produktů a Amerika tak může velmi zamávat i se světovými energetickými trhy,“ uvedl odborník.
Ceny energií tak podle Budinského poklesnou v návaznosti na Trumpovy kroky i Evropanům či přinejhorším alespoň neporostou. Že bychom se však v cenách energiích vyrovnali Američanům, čekat nemáme, jelikož se nám do jejich cen promítá i doprava z USA či přeměna zemního plynu na LNG. „Vždycky budeme mít energii dražší než v Americe,“ říká proto Budinský s tím, že mezi dopady se dá očekávat deindustrializace Evropy, jelikož se firmám vyplatí přestěhovat za levnějšími energiemi v kombinaci s nízkými daněmi a příznivějším podnikatelským prostředím. Podpořit tuto situaci mohou právě i novou administrativou zvažovaná cla.
Z pohledu energetického mixu v Evropě expert očekává, že se plyn stane náhradou za končící uhlí v Evropě, která by navíc neměla být nikterak drahá. Pomoci tomu má mimo samotné těžby i snaha o zlepšení dopravní infrastruktury jak ve Spojených státech, tak i v Evropě.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radek Kotas