Telička se sešel s Andrejem Babišem ohledně dotací v případě Čapího hnízda. Je však toho názoru, že obvinění vůči předsedovi strany je nutné prošetřit, on však není v pozici, aby kohokoliv a jakkoliv soudil, musí se zkrátka počkat na výsledky. „Já doufám, že se potvrdí to, co Andrej Babiš říkal,“ shrnul kauzu Telička.

To, že se Čapím hnízdem zabývá i evropský úřad OLAF, nedělá z kauzy o nic vážnější situaci. Nechtěl se k tomu však nijak vyjadřovat, jelikož tvrdí, že k tomu nemá dostatečné kompetence. „Já si počkám na to, k jakému závěru příslušné orgány dojdou.“

„Já jsem vůči této dohodě kritičtější, já jsem i kritičtější vůči tomu, jak je řešena otázka ilegální migrace,“ poznamenal Telička o jednání Rady EU s Tureckem. „Mám své vlastní názory, hodnocení, jak lze situaci řešit,“ dodal a vysvětlil, že možností, jak svůj názor projevit a ovlivnit jednání, je mnoho. „Samozřejmě nemáme tu možnost nařizovací,“ dodal.

Podle Teličky Evropa není na migraci úplně připravena. Zároveň je podle něj naivní si myslet, že dohoda mezi EU a Tureckem povede k vyřešení migrační krize. Podle Teličky je výměna migrantů mezi Tureckem a EU jeden za jednoho spíše cestou k legalizaci migrace, nikoli k jejímu zastavení. Navíc se tím vlastně oddáváme dost Turecku, které má problémy se základními „principy demokracie“.

Telička následně dodal, že dohoda s Tureckem je „jedním ze základních předpokladů“ pro řešení migrační krize, ne však jejím úplným řešením. Myslí si, že Evropa má mnohem silnější vyjednávací pozici, než jak činí. „Tady to nemůže budit jiný dojem než právě výměna. Tady činíme určité ústupky, co se týká vízové liberalizace... To přece s tím absolutně nesouvisí. Na poznámku, že „Turci to chtějí“, poznamenal Telička, že on chce spoustu věcí, je však nutné si uvědomit, že turecký vstup do EU a bezvízového prostoru nemá s migrací nic do činění.

• Celý pořad zde

Zároveň je třeba dohodu časově sladit s ostatními opatřeními pro zvládání migrační krize. „Určitě si myslím, že tady je břemeno, které musíme nést, částečně vůči Turecku, ale především vůči těm migrantům,“ řekl s tím, že peníze by Turecku dal, a zlepšil by tak migrantům životní podmínky. „Totéž platí pro tábory v Libanonu, Jordánsku, Turecku,“ dodal.

„Samotné konání ruských ozbrojených sil v Sýrii jednoznačně přispělo k posílení migrační vlny,“ podotkl Telička s tím, že sice nemá stejné zdroje jako Lubomír Zaorálek, který tak nedávno prohlásil. Jde však o velmi složitou otázku, na kterou není jednoznačná odpověď.

„Ona možná neztratila jednotící myšlenku, ale ztratila schopnost se zaměřovat na to, co je společné,“ komentoval Telička současnou situaci v Evropské unii a dodal, že jednotlivé země jsou „egoističtější“, což ale není nový trend. Ta sjednocující složka EU podle něj není zakořeněná v zemích střední Evropy s tím, že ta považuje „stabilitu a mír“ za samozřejmost. „Nemáme politiky s určitou vizí, určitým směřováním, odvahou řešit problémy, i když vám to bude brát politické body.“

„Když vezmeme Českou republiku, tak debata o Evropské unii je tristní a výroky některých politiků až trestuhodné,“ řekl Telička a dodal, že veřejnost je stále více negativněji nastavená vůči EU, ačkoli si to nikdo plně neuvědomuje.

Britské referendum o vystoupení z EU bude mít nedozírné dopady na budoucnost EU, obzvlášť v případě, že Británie z Unie vystoupí.