Stát řekl, že začne kontrolovat marže českých čerpacích stanic. Co nyní podle Bartoně na čerpacích stanicích pozorujeme? „Už od začátku války, stejně jako předtím, sledujeme, že cena pohonných hmot na čerpacích stanicích celkem dobře kopíruje vývoj ceny ropy ve světě. Dokonce ten prvotní nárůst ceny byl menší než nárůst ceny ropy, to znamená, že paradoxně i ty marže celkem jakoby musely klesnout. Ale těch marží je v tom celém procesu víc. Stát se zaměřil pouze na marže pumpařů jako takových, protože ti jsou tím posledním prodejcem, ale v celém tom procesu má každý nějakou marži, kterou potřebuje započítat, a tu stát nesleduje. Já neříkám, že tam máme hledat příčiny toho nárůstu cen, hlavní příčina je skutečně růst ceny ropy, nicméně svádět všechno jenom na tu poslední instanci je trošku krátkozraké,“ poznamenal Bartoň.

Kroky vlády podle něj příliš vliv na cenu neměly. „Měřit to všechno vzhledem k té nákupní ceně a požadovat, aby všichni prodejci ještě doprodávali za tu nákupní cenu, by znamenalo, že když teď cena ropy klesá, tak by zase podle tohoto měřítka museli držet tu cenu, když nakoupili ten benzín za dráž, tak by ho museli nyní držet dráž a nesměli by ho zlevňovat, kdyby platilo pravidlo, že mají prodávat za nákupní ceny. Stejně jako nechceme, aby ceny rostly příliš brzy, tak nechceme, aby začaly klesat příliš pozdě. Pokud máme tržní systém, kde nejlepší ostrahou a zárukou pro zákazníky je právě ta konkurence mezi jednotlivými čerpadláři, tak nemůžeme kontrolovat podle marží,“ dodal Bartoň.

Dufek se následně vyjádřil k poklesu cen na čerpacích stanicích spadajících pod Čepro. „Opravdu netuším, co se stalo, když jedna síť čerpacích stanic, navíc ve vlastnictví státu udělala to, co udělala, čili na to se musíte zeptat jednoznačně jich,“ zmínil a doplnil také Bartoně, že trh se rozhodně vyvíjí podle toho, jak se obchoduje s ropou a ropnými deriváty.

„Ale svoji roli sehrává i daň z přidané hodnoty. Čím dražší jsou pohonné hmoty, třeba když se podíváme od začátku letošního roku, tak tím i víc stát vydělává na daních z přidané hodnoty. Čili tam vidíme, že s tím desetikorunovým zdražením nafty stát vydělává skoro o 2 koruny DPH navíc. Nejsou to jenom samotní čerpadláři, jenom ty komodity, ale je to i DPH, která se z té výsledné ceny počítá,“ poznamenal Dufek.

Co se týče ropy z Ruska, zdůraznil ekonom Dufek mimo jiné to, že ropu neodebíráme jen z Ruska, ale i z ostatních postsovětských ekonomik. „Do jisté míry se ropa dá nahrazovat i z těchto zemí. Pokud by vyloženě vypadla tato cesta z východu sem, tak samozřejmě nám vzniká tak trochu problém v tom směru, že naše rafinerie potřebují nějaký čas a nějaké investice vlastně na změnu toho procesu,“ řekl.

Bartoň jen dodal, že nás asi nic jiného než vyvázat se ze závislosti na Rusku nečeká. „Ta nálada v Evropské unii udělat skutečně zásadní krok na odtržení se od ruské ropy zase zesílila, to znamená, že to určitě nebude otázka dnů či týdnů, spíše měsíců až let, spíše těch let, ale vyvázat se z ruské ropy bude pro země EU včetně České republiky jednodušší, než se případně vyvázat z dodávek ruského plynu, protože na ruské ropě jsme méně závislí, je tam větší možnost těch alternativních zdrojů pro ropu, než máme pro plyn,“ poznamenal Bartoň.