„Změnilo to svět, změnilo to Ameriku,“ prohlásil vysokoškolský pedagog a odborník na USA Tomáš Klvaňa v pořadu K věci na CNN Prima News o teroristických útocích z 11. září 2001, od nichž dnes uplynulo přesně 22 let. Důvodů pro drastickou proměnu Spojených států od 11. září 2001 je však dle Klvani více. „Dalším důvodem byla hospodářská krize v letech 2008 a 2009. Kumulace všech těchto efektů, včetně covidu, Ameriku velmi proměnila a změnila její roli ve světě,“ poznamenal Klvaňa.

Po teroristických útocích z 11. září následovala válka proti terorismu a selhání Spojených států v Iráku a v Afghánistánu. Tehdejší prezident George W. Bush na tzv. vývozu demokracie podle Klvani postavil celou svou zahraniční politiku. Kvůli následným neúspěchům se dnes představitelé USA rétoriky o změně autoritářských režimů a šíření demokracie vyhýbají. „Jedna z obětí je idealistický impuls zahraniční politiky USA. Prezident Bush na tom postavil celou svoji zahraničněpolitickou doktrínu. Vývoz demokracie a svobody i do zemí, kde je to velmi těžké – tak to se dnes příliš nenosí. Dokonce i politici, kteří to normálně mívají ve zvyku, se snaží této rétorice změny režimu vyhnout,“ zmínil Klvaňa s odkazem na administrativu demokratického prezidenta USA Joea Bidena.

Toto poučení USA z teroristických útoků 11. září Klvaňa nepovažuje za příliš pozitivní pro současný svět, zvláště ve vztahu k Ruské federaci a k její invazi na Ukrajinu trvající od února 2022. „Tam by změna režimu byla velmi prospěšná pro celý svět. Ale všimněme si, že prezident Joe Biden a celá jeho vláda se té rétorice snaží vyhýbat. Znamená to, že Amerika si vzala z 11. září poučení. Myslím, že je to jedno z těch, která pro svět nejsou příliš pozitivní,“ shrnul situaci Klvaňa.

Spojeným státům americkým podle něho navíc dlouho nedocházely některé aspekty ruské politiky spojené s bojem proti terorismu. Klvaňa připomněl, že prezident Putin se dostal k moci především kvůli výbuchu bomb v několika oblastech Ruska. Z útoků poté obvinil čečenské teroristy a začal válku s nimi srovnávat s válkou proti terorismu, kterou po 11. září vyhlásily USA. Podle Klvani se dnes nicméně spekuluje o tom, zda teroristické bombové útoky nebyly uměle vytvořeny ruskou zpravodajskou službou a pomohly tak Putinovi dostat se k moci.

„Rusko vždycky používalo boj proti terorismu velmi utilitárně k tomu, aby se upevnila moc nového Putinova režimu, což Západ pochopil velmi pozdě, prezident George W. Bush to nepochopil nikdy. Podobným iluzím podléhal i prezident Barack Obama; vystřízlivěl z nich až v roce 2014, v době, kdy se schylovalo k závěru jeho vlády,“ podotkl Klvaňa.

Představu západních zemí o přátelských vztazích s Ruskem Klvaňa označil za „naivní“. Definitivně z ní Západ vyšel až po začátku ruské invaze na Ukrajinu: „Agrese na Ukrajině, nejdřív v roce 2014, a potom s konečnou platností v roce 2022, znamenala definitivní vystřízlivění Západu a střední Evropy z naivní představy, že se současným ruským režimem je možné mít přátelské, partnerské vztahy. To naštěstí skončilo,“ vyjádřil svůj názor Klvaňa.

Za největšího nepřítele, domnívá se Klvaňa, by většina Američanů označila Čínu; vůči Rusku se jejich názory štěpí. „Existuje spousta republikánů včetně prezidenta Trumpa, kteří dodnes považují Rusko za potenciálního spojence,“ poznamenal Klvaňa a dodal, že i proto spousta republikánských kandidátů do prezidentských voleb v roce 2024 prosazuje diskuse s Ruskem a územní kompromisy.

Klvaňa poukázal i na markantní rozdíl oproti studené válce, kdy se naopak s Moskvou snažili domluvit demokraté z USA, a republikáni z USA byli silně proti Sovětskému svazu. Dnes chovají republikáni k Putinovi dle slov Klvani stále sympatie. I proto bude výsledek nadcházejících prezidentských voleb klíčovým. „Kdybych byl ukrajinským ministrem zahraničních věcí nebo kdybych byl prezidentem Zelenským, velmi nervózně bych sledoval americkou prezidentskou kampaň,“ dodal Klvaňa.

Kampaně jednotlivých republikánských kandidátů rozdělil Klvaňa do dvou skupin. A to na ty, kteří se snaží vydobýt místo viceprezidenta a používají „trumpistickou rétoriku“– a na skupiny těch více tradičních republikánů, kteří podporují Ukrajinu. Do druhé skupiny Klvaňa zařadil Mika Pence a Nikki Haleyovou, bývalou guvernérku státu Jižní Karolína. „Ta by se mohla stát černým koněm kampaně. Průzkum stanice CNN ukázal, že Nikki Haleyová si v soupeření s Joem Bidenem vede nejlépe. Všichni ostatní kandidáti buď prohrávají o několik málo procent nebo jsou v jakési remíze, jako třeba Trump.“ připomněl Klvaňa s tím, že Haleyová nad Bidenem vede o šest procent.

A Klvaňa poznamenal, že na devadesát procent se i tak utká bývalý prezident Donald. J. Trump s nynějším prezidentem Joem Bidenem.