Washington podle Dandy plánoval, že svrhne prezidenta Asada. Díky tomu, že do hry vstoupili Rusové. To ale nebyl jediný plán. „S tím souvisí i snaha o likvidaci Sýrie jako státu v jeho dnešních hranicích a rozdělení území mezi islamisty, Izrael, Turecko a Saúdskou Arábii. Ani to se nepodařilo uskutečnit, i když bude v současné situaci jistě velice těžké celistvost země udržet,“ poznamenává Danda.

Uzavřením dohody o příměří mnohé ztrácí také Turecko, které je podle autora v poslední době považováno za úhlavního nepřítele Ruska. Teď má problém, protože dohoda o příměří počítá i s autonomii Kurdů, byť v rámci syrského státu. To se Ankaře ani trochu nehodí.

Celý text najdete zde

„Jedním z málo známých motivů, celé ‚syrské operace‘ byla kromě vytlačení Rusů z tohoto teritoria (kde má Moskva dlouhodobě významnou – a vlastně jedinou – vojenskou základnu), také snaha otevřít syrské území pro katarský plynovod do EU. A to s cílem vytěsnit z evropského trhu Gazprom, a současně vytvořit v Sýrii islamistický režim napojený na Spojené státy podobný tomu, který známe ze Saúdské Arábie. Tento stát ovládaný wahábistickým islámem by mohl být teroristy z ISIL použit kromě jiného i k vyvolání války s Íránem a k vycvičení co nejvíce teroristických skupin, které by mohly mimo jiného ohrožovat jižní ‚podbřišek‘ Ruska. To vše za vydatné podpory Turecka a Spojených států,“ pokračuje autor.

Plán B

Ministr zahraničí Spojených států John Kerry hned v sobotu upozornil, že Spojené státy počítají s „plánem B“, pokud nebudou ruská či syrská vláda dodržovat podmínky příměří. Co to znamená? Syrští rebelové by např. mohli dostat k dispozici rakety země-vzduch, které by mohly představovat hrozbu pro ruské stíhačky a vrtulníky. Stejný postup Američané zvolili už v 80. letech 20. století v Afghánistánu. A Sovětský svaz byl tehdy donucen přiznat porážku.  Plán B možná zahrnuje další pokus o rozdělení Sýrie.  

Saudská Arábie již oznámila, že bude možné syrské umírněné opozici dodat právě rakety země-vzduch. Zdá se však, že Turecko zůstane stát stranou. Pro teď. Rusko totiž dalo najevo, že je připraveno použít i jaderné zbraně, pokud se v syrském konfliktu výrazněji angažují Turci. Možná právě to tureckého prezidenta Erdogana odradilo.

Nesmíme však zapomínat, že je Turecko také členem NATO. Aliance posílí svou vojenskou přítomnost ve střední Evropě i v Pobaltí. To podle Dandy ukazuje, že v soupeření s Ruskem Západu, resp. Spojeným státům, zdaleka nejde jen o Sýrii.