Yellenová na přednášce na Frankfurtské škole financí a managementu vyzvala evropské představitele, aby zahájili obchodní válku s Čínou v plném rozsahu. Americká ministryně financí uvedla, že je namístě, aby USA a jejich západní spojenci reagovali „jednotně“, neboť rostoucí čínská výroba představuje hrozbu pro průmyslová odvětví na všech jejich trzích.

Výrobci větrných turbín v EU už protestovali proti tomu, že čínští konkurenti nabízejí své technologie o 50 % levněji. Státní a regionální orgány s nedostatkem peněz, které se snaží vyjít vstříc přísným zeleným požadavkům EU, totiž tyto levnější čínské produkty stále častěji pořizují.  

Yellenová obhajovala 100% cla uvalená Spojenými státy, která přitom podle mnohých mohou vyvolat širší obchodní válku s Čínou. „Průmyslová politika Číny se nám může zdát vzdálená, když sedíme v této místnosti, ale pokud nebudeme reagovat strategicky a jednotně, může být ohrožena životaschopnost podniků v obou našich zemích i na celém světě,“ uvedla Yellenová na přednášce, jak informuje deník The Guardian.

Evropská unie se zatím nechtěla vydat podobnou cestou jako Spojené státy a spíše než protekcionismus prosazuje snižování rizik v obchodu s Čínou. Peking už signalizoval, že proti případným clům podnikne odvetná opatření v podobě možných cel na francouzské brandy, víno a mléčné výrobky z EU.

Výroky americké ministryně financí ve Frankfurtu přišly jen několik hodin poté, co předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zatím nejsilněji naznačila, že se EU připojí k USA a zavede cla na čínské elektromobily. To by mohlo nastat poté, až bude ukončeno vyšetřování údajných státních dotací do automobilového průmyslu v Číně.

Von der Leyenová ale prohlásila, že Evropa zaujme i v případě cel na elektromobily jiný přístup než USA. Ačkoli se očekává zvýšení cel, je nepravděpodobné, že by byla nastavena tak vysoká cla jako v USA.

Von der Leyenová řekla listu Financial Times, že Čína má „obrovskou nadbytečnou kapacitu, která zaplavuje trh EU uměle levnými výrobky“. Uvedla, že očekává, že vyšetřování údajných čínských státních subvencí, které bylo zahájeno loni v září a má být ukončeno do 5. června, dospěje k závěru, že dochází k „nadměrným výrobním subvencím“.

Reakcí EU bude, že „výše cel bude odpovídat míře způsobené škody“, dodala a naznačila, že EU nezavede dovozní cla ve výši 100 %. „Nejde o uzavření trhu nebo protekcionismus,“ vysvětlila. Začátkem května von der Leyenová s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem naléhala na čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, aby snížil úroveň výroby v Číně.

Americká ministryně financí ve Frankfurtu rovněž vyzvala německé banky, aby zvýšily úsilí o dodržování sankcí proti Rusku a ukončily snahy o jejich obcházení. Jinak by se prý samy mohly dostat na sankční seznam a být odříznuty od amerického dolaru.

Předpokládá se, že poselství Yellenové o ruských sankcích vychází z nových důkazů, které USA a EU spatřily v obcházení sankcí ze strany Kremlu, kdy zboží objednané u nadnárodních technologických firem z Hongkongu nakonec skončilo v Rusku.

„Rusko se zoufale snaží získat kritické zboží z vyspělých ekonomik, jako je Německo a USA,“ uvedla Yellenová. „Musíme zůstat ostražití, abychom zabránili tomu, že Kreml bude schopen zásobovat svou obrannou průmyslovou základnu a za tímto účelem bude mít přístup k našim finančním systémům,“ dodala.