Kolokvium je součástí společného projektu Židovského muzea v Praze, ÚSTR a Archivu bezpečnostních složek ČR. Navázat má na něj příští rok výstava v Židovském muzeu, vznikne i odborná publikace.

"Projekt se věnuje dokumentaci nejen oficiální a neoficiální židovské komunity, ale také optice režimu při pohlížení na témata označovaná za židovská. A také způsobu, jakým StB aplikovala komunistickou představu o dědičném, rasisticky chápaném sionismu," řekl ČTK historik Martin Šmok z Institutu USC Shoah Foundation.

Obrodný proces jako sionistické spiknutí

Období po invazi armád Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 nazvali komunisté normalizací. Budování reálného socialismu, hlavního produktu normalizace, byla vyhlášeno na XIV. sjezdu KSČ v květnu 1971. Sovětská propaganda, která zůstala u antisemitské tradice s odkazy na politické procesy 50. let, označila obrodný proces v Československu v letech 1967-1968 za sionistické spiknutí, uvedl Šmok. K definici sionistů využívali podle něj komunisté teze nacistických rasových zákonů.

Po několikaleté přestávce tak začala StB opět sestavovat seznamy osob židovského původu pro "operativní využití" v boji se sionismem. "Je fascinující, že se tím v 70. a 80. letech StB zabývala," doplnil Matějka.

Židovské obce byly pod tlakem

"Občané označeni režimem za sionisty, ať už si svůj židovský původ připustit chtěli nebo ne, se dostávali do potíží, jejichž důvod si často ani neuvědomovali," zdůraznil Šmok. Oficiální židovské obce, podobně jako jiné církve, se podle něj dostaly pod enormní tlak a stejně jako v celé společnosti v nich proběhly radikální prověrky a čistky.

Šmok rovněž poznamenal, že podobně jako okolní československá společnost i židovská obec měla v šedivé době normalizace své tiché hrdiny i "křivé práskače", mlčící většinu, oficiální i alternativní kulturu i své stalinisty, reformisty a chartisty.

Fenomén židovské obce jako mikrosvět, ve kterém se odehrávaly podobné procesy jako ve většinové společnosti, by se podle Šmoka mohl příští rok představit i v rámci výročí Charty 77. "Osobně mám pocit, že co se týče moderní historie židovské přítomnosti na našem území, široké veřejnosti jsou zcela neznámé téměř všechny její aspekty a kapitoly," dodal Šmok.