V článku eurozprávy.cz, na nějž skupina reagovala, byl velmi krátce rozebrán rozhovor jubilanta s Českou televizí, ve kterém Gott vzpomínal na mládí, uvažoval o prospěšnosti první republiky a poděkoval prezidentu Zemanovi za přání k narozeninám.

„Kdyby řekl, byl jsem zbabělec jako většina národa, tak by mu mohl jeden i něco věřit! Ubožák!“ reagoval Jaroslav Bortlík na Gottova slova.

Kateřina Veliká si také rýpla: „Co že to v listopadu 89 zpíval s Karlem Krylem na Václaváku... hymnu? ... že se nestydí! ... vlastně se měl stydět už tenkrát!“ A Bortlík se ozval znovu: „Protože neví, co to je stydět se! Bezcharakterní člověk!!“

Honza Křeček naopak nebyl překvapen. „Gott měl vždycky blízko ke komunistickým papalášům a nikdy jsem ho neviděl říct křivé slovo proti minulému režimu, spíše naopak,“ a spekuloval: „Na státní vyznamenání si zadělal moc hezky.“

A podobně hovořil Pavel Šanda: „Nevím, čemu se tu přesně divíte. Jistá část umělecké obce, obzvláště ta dlouhodobě konformní, bude vždy podlézat jakékoliv moci, tak jako podlézá svému publiku. Je v tom i element snobství a úcty k funkcím. Nic šokujícího. Spíš historický standard.“

Daniel Rollo na Gottův rozhovor reagoval delším textem o povaze umělců a jiných význačných osobností: „Karel Gott, je skvělý zpěvák, mizerný malíř a ještě horší filozof, a tak nedávejme více viditelným lidem jiné schopnosti než mají! Gott, je skvělý zpěvák, Jágr je skvělý hokejista, Bohdalová je skvěle skřehotající herečka, ale nikdo z nich nemá jiné schopnosti a jejich IQ a charaktery jim nedovolují žádného lepšího úsudku než má většina populace, často zrovna u nich mi připadá, že mají úsudek jako menšina populace, ta jednodušší.

U mnoha vyjádření těchto umělců (nebo i sportovců) zůstává rozum stát, cituji například: ‚Měl jsem slzu v oku, když jsem dostal dneska dopis od pana prezidenta, protože to je prostě dopis od hlavy státu. Čili když on řekne: Jste skutečný umělec, který se rozdává druhým. Je to vyčerpávající, ale právě to činí umělce umělcem.' Říkám si, jestli si dělá Gott z dopisu a Zemana legraci anebo je opravdu celý život tak hloupý, že tohle dokáže propagovat úplně vážně, ale neřeším to, uznávám ho jen jako zpěváka, nic víc.“

Petr Schlosser též ohodnotil, jaký je Gott umělec: „Víte... už v době jeho začátků mi lezl na nervy! A vlastně, vždycky dělal jen ‚erzats‘ všeho, o co se pokoušel... Že z něj ‚národ‘ udělal modlu svědčí jen a jen o podprůměrnosti obou.“

Zazněly i zmínky o smrti: „Znemožňuje se i před smrtí. Přepíná mu. Smutné,“ tvrdil Peter Čechvala.

Renáta Dzurková šla ještě dál: „To sis totálně posral, odcházet budeš s velkou ostudou, ty zaprodanče.“

To Eva Chaim Matoušová o smrti nemluvila: "Ať žijou oba. Ale někde jinde, sorry jako.“

Petr Bajgar se zdráháním také Gotta okomentoval: „Raději bych takové lidi jako je K. Gott ani neměl komentovat. Jenže když se na mě už mnoho dní valí pořád dokola podněty o tomto človíčkovi, nemohu než napsat. Přes jejich popularitu jsou to stále malé prostoduché mrtvé ryby unášené proudem.“