Jste pro zvýšení a rozšíření poplatků za Českou televizi a Český rozhlas?Anketa
ParlamentníListy.cz již v minulosti upozornily například na projekt „Učím o klimatu“, který za podpory státu dětem i učitelům o klimatické změně předává informace. V projektu se praví mj., že právě vzdělávání dětí v této otázce je „příležitostí“ pro zásadní společenskou transformaci a žákům se následně vysvětluje, jaký vliv na klima má to, co jedí, nebo jak „uvědoměle“ jet na dovolenou. „Kdo nesmrdí, není Čech,“ dozvěděly se též děti v materiálech, že jsme horší než Afričané. Nejde ovšem o jedinou organizaci, která se v těchto okruzích angažuje.
Výuku v českých školách nabízí také české zastoupení OSN; zdaleka nejde jen o přednášky na téma činnosti samotné organizace, jak by se dalo očekávat. Informační centrum OSN v Praze zprostředkovává informace o činnosti a prioritních cílech organizace, včetně specializovaných agentur a programů; plní úlohu zastoupení Sekretariátu OSN v České republice; navazuje partnerské vztahy s institucemi státu, s nevládními organizacemi, se školami, médii i soukromým sektorem, nabízí vzdělávací programy určené pro žáky základních škol, studenty středních a vysokých škol také v dalších tématech.
Fotogalerie: - Stávka za klima po pěti letech
Vedle programu věnujícího se OSN tak nabízí také vzdělání v tématech udržitelného rozvoje, holocaustu a prevence genocidy, mírových operací OSN, lidských práv či klimatické změny.
Právě ke klimatické změně se české zastoupení OSN vyjadřuje ve svých materiálech s tím, že „jsme první generací, která může odstranit extrémní chudobu na Zemi a zároveň poslední generací, která může zabránit nejhorším dopadům globálního oteplování“.
Faktem o klimatické změně je, že „žijeme v čase klimatické nouze“. „Klimatologové varují, že jsme již nebezpečně blízko bodům zvratu, které by mohly vést ke kaskádovým a nevratným klimatickým dopadům,“ uvádí se ve výukových materiálech.
Fotogalerie: - Klima nepočká...
„Příčinou klimatické krize jsou fosilní paliva. Jejím řešením je obnovitelná energie. Obnovitelné zdroje energie jsou mírovým plánem pro 21. století,“ píše bez dalších podrobností ve výčtu „faktů o klimatické změně“.
A co se dozví vedle těchto informací samotní žáci na školách? Vzdělávací programy Informačního centra OSN v Praze věnující se klimatu jsou představeny slovy, že „globální emise jsou rekordní a jejich pokles zatím není v dohledu“. „Poslední čtyři roky byly nejteplejší v historii měření. Zimní teploty v Arktidě stouply od roku 1990 o tři stupně Celsia. Zvyšuje se hladina oceánů, korálové útesy umírají a změna klimatu začíná ohrožovat životy – kvůli znečištění ovzduší, vlnám veder i rizikům ohrožujícím potravinovou bezpečnost.“
Pomoci s řešením klimatické krize má „vizionářský dokument“: „Podle nejnovějších analýz lze rozhodnou akcí snížit emise uhlíku do roku 2030 celosvětově tak, abychom udrželi nárůst průměrné globální teploty do 2 °C a lépe do 1,5 °C v porovnání s předindustriální dobou. Svět má Pařížskou dohodu, která je vizionářským dokumentem umožňujícím dosáhnout klimatické stability. Bez reálné akce ale postrádá významu.“
Fotogalerie: - Za klima a sněhuláky
Česká veřejnost se podle toho, co dle českého zastoupení OSN ukazují sociologická šetření, o téma změny klimatu zajímá, „ale v porozumění naléhavosti problému stále zaostává za evropským průměrem“. A právě proto je prý třeba vzdělávat na školách. „Znalostí o tématu je stále málo, a to i mezi studenty. Na školách se totiž o změně klimatu zatím mnoho neučí, ačkoli úpravy vzdělávacích programů se chystají,“ doplňuje v nabídce pro školy na výuku ohledně klimatické krize, trvající 60 až 90 minut.
Materiály pro výuku na českých školách dodává též české zastoupení Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a to pro děti mezi 6 až 9 lety a pro děti mezi 9 až 12 lety.
Pomoci mají tyto materiály UNHCR kupříkladu tomu, aby děti „oslavovaly rozmanitost“. Žákům základních škol jsou za tím účelem představeny kultury z různých koutů světa a děti jsou vedeny k tomu, aby se seznámily s myšlenkami, hrami, hudbou, pozdravy a jídlem, jež se s těmito kulturami pojí, a třeba je i vyzkoušely v praxi. „Žáci jsou vedeni k tomu, aby porovnávali, objevovali kontrasty a radovali se z podobností i rozdílů mezi lidmi,“ je psáno v materiálech s tím, že jedním z cílů je, aby žákyně a žáci chápali, že „v těchto odlišnostech spočívá bohatství a rozmanitost našeho světa“.
Fotogalerie: - Klima teď, škola později
„Školy by měly zůstat maximálně objektivní“
Specialistka v oblasti vzdělávání, členka institutu Pro Libertate a zakladatelka portálu TeachPoint.cz Lenka Trkalová pro ParlamentníListy.cz výuku ze strany českého zastoupení OSN komentuje s tím, že je důležité, jaký přístup pedagogové při zapojení dalších subjektů do výuky volí.
„Chápu a oceňuji snahy o obohacení učiva, jeho obsahu i formy výuky. Pokud je skutečně cílem a výstupem vzdělávání samostatně myslící bytost, pak lze nabídky výukových programů (a poptávku učitelů) řešit vcelku pragmaticky. Důkladně zvážit, zda dané téma spadá do obsahu učiva. Vyhledat k jednotlivým tématům nejprve zdroje, nikoli hned konkrétní program vybraného subjektu. Pokud už učitel pro doplnění výuky vybere konkrétní subjekt, měl by být schopen odůvodnit svůj výběr a poskytnout materiály daného subjektu žákům, studentům i rodičům. Současně jim dát možnost volby, zda se programu zúčastní, a nevyvozovat z ne/účasti žádné důsledky. Není důvod apriori na každé aktuálně společensky řešené téma tvořit program, řadit do běžné výuky a téma schovat pod obsah rámcového vzdělávacího programu,“ uvedla.
Otázkou dle ní je, „z jakého důvodu roste na školách působení neziskových organizací a nedostávají prostor jiné subjekty“. „Pokud jde o finance a jiné subjekty s kvalitativně podobně zpracovanou tematikou nejsou konkurenceschopné, pak se nám tu ukazuje další systémový problém,“ podotýká.
Fotogalerie: - Kulturu do škol
„Jinak řečeno: Školy jsou od toho, aby se na nich učilo. Obsah učiva je stanoven v RVP, který je často vykládán poněkud extenzivně. Podobné aktivity, jakkoli mohou mít i chvályhodný motiv, by neměly podsouvat postoj školy k danému tématu nebo státní ideologii. Školy by měly zůstat maximálně objektivní,“ shrnula Trkalová pro ParlamentníListy.cz.
Bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) doplnil, že by se OSN měla věnovat především mírovému řešení sporů. „To je hlavní úkol OSN. Je dobré, aby se na školách vědělo vůbec to, že OSN něco dělá, a co dělá,“ sdělil, co by mělo být prioritním tématem OSN v rámci vzdělávání. Výběr témat k výuce by dle něj měl být především na samotných učitelích.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Souhlasíte, že by se měly do výuky dětí více zapojovat externí organizace?
autor: Radek Kotas
