Simon Kuper v textu pro Financial Times prozrazuje, že píše knihu o špionážních bitvách Východu a Západu v 60. letech minulého století. Během psaní ale čas od času vyrazí na vzduch a když se dnes podívá kolem sebe, vidí další kolo špionážní války Ruska a Západu.

„Když jsem vyšel na vzduch a prošel internet, mám pocit, že čtu pokračování. Je tu francouzská ultrapravicová Marine Le Pen z velké části financovaná Moskvou. ‚Moskva pomůže Le Pen vyhrát volby,‘ tvrdily Kremlu blízké LifeNews, než o pár minut později tweet smazaly. Mezitím ve Washingtonu FBI vyšetřuje, zda Moskva pomohla vyhrát Donaldu Trumpovi. V porovnání s tím byla špionáž za studené války dětskou hrou, nicméně poskytuje vhled do dnešních ruských vlivových operací,“ píše Kuper.

Českým čtenářům jeho slova přinesl server Jana Čulíka Britské listy.

Celý článek naleznete zde

Do ruské vlivové sítě tedy podle Kupera patří jak 45. prezident USA Donald Trump, tak i francouzská radikální politička Marine Le Penová. Jenže tím vlivová síť nekončí. Sahá prý např. až k britskému politikovi Georgi Osnornovi, bývalému ministrovi financí. Ten teď sice nesedí ve vládě, ale kdyby se do ní jednoho dne vrátil, v Kremlu asi budou mít radost. Proč? Protože Osborne píše pro list Evening Standard.

„Ale přehlíženým aspektem smlouvy je, že majitelem listu je Jevgenij Lebeděv, syn agenta KGB, který se stal oligarchou a sám píše do britského tisku proputinovské články. Osborne není kamarád Kremlu, ale pokud se někdy vrátí do vlády, Lebeděv bude zřejmě potěšen,“ píše Kuper.

Lidé na Západě se prý dnes bojí „páté kolony“ v podobě uprchlíků a jaksi přehlížejí, že v nejvyšších vrstváxh společnosti sedí pěkně usazená pátá kolona prokremelská.