Server Kyiv Indenedent upozornil, že na Ukrajině už se nějaký čas vážně bojuje s korupcí. V čele tohoto boje stojí lidé z protikorupčního úřadu známého pod zkratkou NABU. A tento úřad má podle všeho smíšené výsledky. Na jedné straně si úředníci došli pro některé zákonodárce z partaje Volodymyra Zelenského, i pro bývalého předsedu Nejvyššího soudu Vsevoloda Knyazeva a oligarchu Ihora Kolomojského.

Jenže pro lidi z prezidentova okolí si úřad nejde. Vadym Valko, právník Centra protikorupčních akcí pro Kyiv Independent poznamenal, že některé klíčové případy jsou buď zastaveny, nebo se blíží ke kolapsu.

Semjon Kryvonos, ředitel Národního protikorupčního úřadu Ukrajiny, však v písemné odpovědi pro server Kyiv Independent odpověděl, že jeho úřad je zcela nezávislý a může pracovat skutečně na komkoliv. „Nejsem pod žádným vlivem žádného úředníka v tomto státě,“ odvětil Kryvonos listu Kyiv Independent v písemné odpovědi.

Kritici úřadu však oponují, že pro Knyazeva si úřad došel i po neshodách soudce s prezidentem Zelenským. Knyazev byl obviněn z přijetí úplatku 2,7 milionu dolarů. Knyazev obvinění odmítl. Ředitel NABU Semjon Kryvonos nazval tento případ „největším odhalením v celé historii protikorupčních agentur“.

NABU v květnu 2023 uvedl, že několik dalších soudců Nejvyššího soudu také přijalo úplatky. Čísla a série bankovek vlastněných těmito soudci se shodovaly s těmi, které Knyazev obdržel jako úplatek. Ostatní soudci však nakonec obviněni nebyli, což podle serveru vyvolalo spekulace, že je orgány činné v trestním řízení kryjí. Zdroje činné v trestním řízení řekly listu Kyiv Independent, že vyšetřovatelé neměli proti soudcům dostatek důkazů, aby mohli vznést obvinění.

Pobouření prý vyvolala dohoda s bývalým ministrem ekologie a přírodních zdrojů exprezidenta Viktora Janukovyče Mykolou Zločevským. V roce 2020 byl Zločevskyj obviněn z úplatkářství poté, co se pokusil dát NABU úplatek 6 milionů dolarů výměnou za uzavření případu zpronevěry proti němu. V červenci 2023 Zločevskyj podepsal dohodu o vině a trestu s protikorupčními žalobci a vyvázl jen s finanční pokutou. Podle dohody zaplatil pokutu 68 000 hřiven (1 796 dolarů) a daroval 661 milionů hřiven (17 milionů dolarů) ozbrojeným silám. Podrobnosti dohody o vině a trestu byly z neznámých důvodů utajeny. Její text však unikl na zpravodajský server Ukrajinská pravda.

Podle serveru úřad věnuje příliš málo pozornosti také možné korupci v resortu obrany.

Oleksandr Lemenov, vedoucí protikorupčního dozoru StateWatch, řekl, že „nevidí systematický boj proti korupci na nejvyšší úrovni“, na rozdíl od drobné korupce.

Odborníci se navíc shodují v tom, že pokud má dnes někdo na Ukrajině v rukou klíčovou moc, není to parlament, ale je to prezident Zelenskyj a jeho spolupracovníci. A vyšetřovat prezidentovi spolupracovníky je údajně těžké už kvůli legislativním překážkám.

V hledáčku vyšetřovatelů se prý ocitl např. Zelenského spojenec, jeho zástupce náčelníka generálního štábu Rostyslav Shurma.

Server Kyiv Independent upozornil, že v září minulého roku Shurma potvrdil, že společnost jeho bratra obdržela peníze od ukrajinské vlády na solární elektrárny na územích okupovaných Ruskem v rámci dotací na obnovitelné zdroje energie během rozsáhlé invaze. Obvinění z pochybení odmítl.

Další prezidentský zaměstnanec, Zelenského zástupce náčelníka generálního štábu Oleh Tatarov, byl v roce 2020 obviněn z poskytnutí úplatku úředníkovi předtím, než nastoupil do prezidentské kanceláře. Generální prokuratura a soudy podle serveru vyřešení případu bránily a nakonec byl v roce 2022 uzavřen.

„Byl jsem šokován bezprecedentním tlakem v případu Tatarov,“ řekl listu Kyiv Independent zdroj z vymáhání práva obeznámený s vyšetřováním.

Gorbatuk, bývalý nejvyšší vyšetřovatel úřadu generálního prokurátora, se domnívá, že NABU neučinil všechna nezbytná opatření, aby čelil ukončení případu Tatarov. Server Kyiv Independent poznamenal, že případ byl uzavřen za Kryvonosova předchůdce Artema Sytnyka a úřad se jej nepokusil obnovit.

Jedním z problémů podle serveru je, že úředníci z prezidentské kanceláře nespadají do jurisdikce NABU a podle ukrajinského práva je musí vyšetřovat Státní vyšetřovací úřad. Dalším problémem pak prý je, že NABU nemůže samostatně odposlouchávat telefony prezidentských zaměstnanců a musí požádat Bezpečnostní službu Ukrajiny (SBU) o jejich odposlouchávání. Šéfa SBU jmenuje parlament na žádost prezidenta.

A na frontě mezitím dál teče krev.

Rusové doložili, že ovládají celou Avdijivku. Podle washingtonského Institutu pro studium války (ISW) to dokládají geolokalizované záběry. Podle ruských proválečných blogerů jsou na tom ruské síly tak dobře, že mohou rozvinout útok na další obec – na Pervomajske. Jeden z útoků mířící dál za Avdijivku však prý Ukrajinci odrazili. Šlo o útok mechanizovaných jednotek o velikosti ruského praporu, k němuž mělo dojít během víkendu.

„Poziční boje pokračovaly u Kreminny 1. dubna, ale na linii Kupjansk-Svatove-Kreminna nebyly potvrzeny žádné změny. Poziční boje pokračovaly západně od Kreminny u Terny a jižně od Kreminy u Bělogorovky. Západně a jihozápadně od města Doněck pokračovaly poziční střety 1. dubna, ale nebyly potvrzeny žádné změny frontové linie v této oblasti. Ruští blogeři tvrdili, že ruské síly provádějí taktické pokroky v Novomychajlivce a že v osadě a jejím okolí probíhají těžké boje. Ruské síly údajně postupovaly v západní Záporožské oblasti 1. dubna, ale nebyly potvrzeny žádné změny frontové linie. Ruský bloger tvrdil, že ruské síly postupovaly na západ od Verbove (východně od Robotyne), ale ISW nezaznamenal vizuální potvrzení tohoto tvrzení,“ popsal bojovou situaci institut.

Server Evropská pravda však upozornil, že se Rusku válka přece jen prodražuje. V důsledku západních sankcí. Izolace Ruska prý omezuje počet zemí, s nimiž může provádět přímý obchod, což zvyšuje čas a náklady na zboží, které si dříve mohlo volně koupit. Výzkum Institutu pro ekonomiku v transformaci Finské banky ukazuje, že třetí země účtují cenové prémie ve výši více než 60 % za vývoz určitého sankcionovaného zboží dodávaného do Ruska, uvádí se v přezkumu.

Podle britského ministerstva obrany sankce Rusku zkomplikovaly i prodej zbraní dalším zemím. Údaje Stockholmského institutu pro mírová studia ukazují, že podíl Ruské federace na světovém trhu se zbraněmi se v období 2019 až 2023 snížil na 11 % ve srovnání s 21 % v období 2013 až 2018.