Válka na Ukrajině. Ruský vpád na Ukrajinu trvá již 474 dní a Ukrajinci spustili za tu dobu druhou velkou protiofenzivu. Zatímco během první osvobodili sever a severovýchod země, např. město Izjum, teď se podle washingtonského Institutu pro studium války (ISW) snaží uspět na jihu a na východě země.

„Ukrajinské síly dosáhly vizuálně ověřeného postupu v západní Doněcké oblasti a západní Záporožské oblasti, což ruské zdroje potvrdily, ale snažily se to bagatelizovat. Náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová oznámila, že ukrajinské síly postoupily na jihu Ukrajiny o 300 až 1500 m. Maljarová a další ukrajinské a ruské zdroje uvedly, že ukrajinské síly dosáhly mezi 10. a 11. červnem zisků jižně od Velkého Novosilka, včetně osvobození Makarivky, Neskučného, Blahodatného, Storoževe a Novodarivky,“ napsal institut s tím, že ruské zdroje informují o bojích v tzv. šedých zónách, v zemi nikoho, aby bagatelizovaly úspěchy ukrajinských sil.

Server listu Ukrajinská pravda napsal, že v Doněcké oblasti Rusové odpálili další přehradu. „Na řece Mokri Jaly okupanti vyhodili do povětří hráz, což vedlo k záplavám na obou březích řeky. Na útočné operace obranných sil Tavrijského frontu to však nemá vliv,“ sdělil listu Valerij Šeršen, mluvčí obranných sil Tavrijského frontu.

„Na Tavrijské frontě okupanti za poslední den 22krát zaútočili na ukrajinské pozice a 456krát vypálili na linii dotyku a přilehlé osady. Ukrajinské raketové síly a dělostřelectvo provedly za den 1520 palebných akcí. Cíle zahrnovaly shluk personálu, zbraní a vojenské techniky a stanici elektronického boje Žytel,“ uvedl dále server.

Podle Ukrajinské pravdy Rusové také podnikli silný útok na Novopavlivku, při kterém zranili tři osoby, zničili jeden soukromý dům a poškodili 10 domů v soukromém sektoru.

Podle Institutu pro studium války Rusové provedli další vzdušné útoky s pomocí dronů Šahíd. Z ukrajinské strany zaznívá, že obrana dělá, co může, aby stroje sestřelila, ale západních zbraní k tomu určených nemá dost.

Na ruské domácí scéně vyhlásil ministr obrany Sergej Šojgu, že by soukromé vojenské skupiny měly do 1. července podepsat kontrakty s ruským ministerstvem obrany. Zakladatel soukromé ruské armády wagnerovců Jevgenij Prigožin oznámil, že žádné kontrakty nepodepíše, ale že i bez kontraktu se plně zodpovídá ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Dal však jasně najevo, že Šojguovi podléhat nechce, neboť jeho a jeho kolegy považuje za neschopné.

BBC v této době přinesla rozhovor s ruským letcem Dmitrijem Mišovem, který se rozhodl přejít na ukrajinskou stranu, resp. ve svých 26 letech požádal o azyl v Litvě. Novinářům prozradil, že ruská armáda má opravdu velké ztráty a morálka ruských vojáků je mizerná.

V lednu 2022 mu prý bylo jasné, že se chystá skutečná válka a podle svých vlastních slov se pokusil z armády odejít, ale jeho žádost o odchod do civilu nebyla projednána. Místo toho byl vyslán jako člen posádky vrtulníku do Běloruska. A v Bělorusku také zůstal. Na Ukrajině prý nikdy nebojoval. Pole svých vlastních slov pořád doufal, že bude z armády propuštěn, ale když  Vladimir Putin vyhlásil v roce 2022 částečnou mobilizaci, mladému pilotovi bylo jasné, že se z armády hned tak nedostane.

„Jsem vojenský důstojník, mou povinností je chránit svou zemi před agresí. Nemusím se stát spolupachatelem zločinu. Nikdo nám nevysvětlil, proč ta válka začala, proč jsme museli útočit na Ukrajince a ničit jejich města?“ ptal se. „Neodmítal jsem službu v armádě jako takovou. Sloužil bych své zemi, kdyby čelila skutečné hrozbě. Pouze jsem odmítal být spolupachatelem zločinu. Kdybych nastoupil do toho vrtulníku, připravil bych o život přinejmenším několik desítek lidí. To jsem nechtěl udělat. Ukrajinci nejsou naši nepřátelé,“ dodal.

Podle jeho názoru v ruské armádě málokdo věří tomu, že Ukrajinu bylo nutné zdecimovat v zájmu ochrany Ruska.

„V armádě nikdo nevěří úřadům. Vidí, co se skutečně děje. Nejsou to žádní civilisté před televizí. V armádě nevěří oficiálním zprávám, protože prostě nejsou pravdivé,“ řekl.

 Vedle toho prý vojákům vadí, že mají nízké platy.

Zkušení důstojníci letectva podle něj stále dostávají předválečný smluvní plat ve výši až 90 000 rublů (865 liber, 1090 dolarů, v přepočtu asi 24 tisíc korun). Přitom noví rekruti jsou podle pilota v rámci oficiální a veřejně propagované kampaně lákáni do armády na 204 000 rublů (1960 liber, 2465 dolarů, v přepočtu 54 300 korun).

Mezi piloty dochází podle něj k velkým ztrátám. Dmitrij má za to, že Rusové teď mohou snáz nahradit zničené stroje, než zabité piloty. Těch je údajně velký nedostatek. Jen na počátku války prý jeho jednotka, která běžně čítala mezi 40 až 50 stroji, ztratila ve vzduchu 6 strojů a další 3 byly zničeny na zemi.

„Když to srovnáme s válkou v Afghánistánu v 80. letech, víme, že Sovětský svaz tam přišel o 333 vrtulníků. Domnívám se, že stejné ztráty jsme zažili za jeden rok i my,“ poznamenal Dmitrij.

Než se rozhodl utéct, připsal si také jeden pokus o sebevrždu. Když ho přežil, doufal, že bude vyřazen z armády ze zdravotních důvodů, ale to se nestalo.