Donald Trump hned v den své inaugurace pozastavil programy zahraniční pomoci. Prozatím na 90 dní, během kterých budou přezkoumány. Pokračovat mají jen ty, které budou v souladu s americkými zájmy a americkými hodnotami.
Týká se to i programů pro Ukrajinu. Byla to přitom právě americká pomoc, iniciovaná vládou Trumpova předchůdce Bidena, co drželo Ukrajinu nad vodou.
Vojenské pomoci USA Ukrajině se pozastavení netýká. A nový ministr zahraničí Marco Rubio podepsal také výjimku pro humanitární pomoc, sloužící k bezprostřední záchraně životů. Ta se týká léků, jídla nebo budování přístřeší.
Vedle toho ale doposud americká pomoc zahrnovala širokou škálu služeb, různých poradenství nebo „kulturních akcí“. A také ukrajinská média.
Bohdan Lohvyněnko, provozovatel webu Ukraïner, uvádí, že z amerických peněz bylo financováno více než 80 procent rozpočtu a nyní neví, jak je nahradit. „Neexistuje žádný životaschopný reklamní trh pro válečné zpravodajství, takže nám zbývá podpora komunity nebo model paywallu,“ stěžuje si.
Podle kyjevských zdrojů mělo 90 procent ukrajinských médií žít z grantů a více než 80 procent bylo alespoň částečně financováno z amerického projektu USAid.
Kromě médií měla být z americké charity financována třeba i mediální nevládní organizace zvaná Institut pro masové informace, která se jako zástupce občanské společnosti účastní vytváření mediální legislativy. Její šéfka Oksana Romanyuková třeba vedla kampaň za zákaz ruské sociální sítě Telegram nebo organizace zpracovala zákon dávající webům povinnost mazat čtenářské komentáře.
Americká charita měla finance na Ukrajině distribuovat přes soukromou společnost Chemonics International, nebo přes americké velvyslanectví.
Kyjevská kancelář humanitární organizace USAid se snažila ukrajinské projekty z pozastavení vyjmout, ale ve Washingtonu nenašla vyslyšení. Tato organizace přitom od roku 2022 měla na Ukrajině utratit více než 7,6 miliardy dolarů.
Část ukrajinské politické scény vnímá situaci dramaticky. Výbor ukrajinského parlamentu pro kulturní a informační záležitosti přijal usnesení, které nabádá vládu k rychlému řešení situace. „Během probíhajícího auditu musí Ukrajina přijmout rychlá opatření, aby se vyhnula destabilizaci klíčových procesů v zemi,“ stojí v usnesení. Výbor rovněž zdůraznil, že „pomoc USAid je důležitou součástí cesty Ukrajiny k demokratickému rozvoji“.
Prezident Zelenskyj nařídil vládě, aby identifikovala klíčové projekty, které bude po překlenovací období třeba financovat. A k tomu chce využít i „evropské zdroje“. Má jít zejména o projekty v oblasti energetické infrastruktury, ale rovněž záležitosti vojáků a veteránů a také o ostrahu ukrajinských hranic.
„Už jsem dal pokyn k některým klíčovým věcem, které je třeba dělat na naše vlastní náklady, a také je třeba hovořit s Evropany,“ vyjádřil se Zelenskyj po prvních zprávách o pozastavení pomoci. Američané podle něj financovali na Ukrajině mnoho projektů na „energetickou odolnost“. Tím chce země reagovat na ruské zásahy kritické infrastruktury.
„USAid poskytuje zásadní finanční prostředky na přestavbu energetické sítě, na kterou Rusko útočí. Opravdu opustíme Ukrajinu uprostřed zimy?“ vzkazoval prezidentu Trumpovi senátor za demokraty Chris Coons.
Důležitým článkem americké pomoci podle Zelenského byla i podpora veteránů. Sdružení Veterans Bridge, v jehož rámci američtí veteráni podporují a financují ty ukrajinské, už podle webu The Guardian muselo vypnout terapeutickou telefonní linku. „Chápeme, že nová vláda chce projekty přezkoumat, byli jsme připraveni svou práci a projekty obhájit, ale nečekali jsme, že financování úplně zastaví,“ říká výkonný ředitel George Chewning.
„Opravdu nevíme, co bude. Ovlivňuje to naši morálku,“ řekl Guardianu Vitalij Lukov, místostarosta ve městě Mykolajiv, poškozeném hlavně v prvních měsících války. Američané byli podle něj jediní, kdo dokázal rychle dodat dieselové generátory.
O práci měly na Ukrajině ze dne na den přijít tisíce lidí, pracujících v administraci projektů.
S evropskými spojenci chce Volodymyr Zelenskyj hovořit také o pomoci s dalším financováním modernizace ukrajinských hraničních přechodů. „Nová moderní kontrolní stanoviště jsou budována tak, aby zpřehlednila práci celníků,“ vysvětloval Zelenskyj.
Podle profesora Petra Druláka, bývalého náměstka ministra zahraničí, na tom není vlastně nic překvapivého. „Trumpův tým dává od počátku najevo, že očekává, že to bude dál financovat Evropa,“ říká pro ParlamentníListy.cz.
Dá se podle něj očekávat, že část evropské elity bude prosazovat, aby Evropa převzala toto financování v plném rozsahu. „Nemají dost peněz pro vlastní občany a jejich ekonomiky se hroutí, ale protože jsou motivováni úplně jinak, než zájmy svých národů, tak jsou připraveni tam ty peníze nalít,“ odhaduje Drulák.
Tento tlak se podle něj dá čekat od Ursuly von der Leyenové, ale také třeba od Emmanuela Macrona. Považuje za důležité, aby v EU vznikla blokační koalice, která se tomuto plánu postaví.
Z řad české výkonné moci ale naopak zaznívá podpora a názor, že Ukrajinu je třeba podporovat, jak to jen bude možné.
„Musíme udělat vše pro to, aby Rusko odešlo z Ukrajiny a umožnilo jí svobodný rozvoj. Prosím vytrvejte a pomáhejte Ukrajině,“ vyzýval v loňském roce prezident Pavel.
Dnes jsme si na Staroměstském náměstí připomněli, že statečná Ukrajina čelí válce už dva roky. Válka na Ukrajině není jen válkou proti Ukrajině, ale je to válka proti způsobu života, který vedeme. Proti světu, ve kterém platí pravidla. Musíme udělat vše pro to, aby Rusko odešlo z… pic.twitter.com/i5enBt2KoJ
— Petr Pavel (@prezidentpavel) February 24, 2024
Ministryně obrany Jana Černochová tvrdí, že pomoc Ukrajině je v našem vlastním zájmu a každý, kdo tvrdí, že naše podpora Ukrajiny je na úkor občanů a jejich komfortu, podle Černochové nehorázně lže. „Svůj pevný názor a hodnotové postoje nezahodím jen kvůli tomu, abych se před volbami někomu populisticky zavděčila. Byla jsem vychovávaná tak, že musím pomáhat slabším, bránit pravdu, že před problémy se neutíká a problémy se řeší a zloduchům se nikdy neustupuje,“ napsala před několika dny ministryně obrany Jana Černochová.
Argumenty o morální pomoci Ukrajině ale podle Druláka nejsou validní. „Naší morální povinností je zastavit toto průmyslové ničení Ukrajiny. V této chvíli je jedinou morální povinností zastavení války,“ říká pro ParlamentníListy.cz Drulák.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jakub Vosáhlo