Ruská invaze proti Ukrajině trvá již 849 dní a ruský prezident Vladimir Putin Západu dál hrozí, že pokud bude Ukrajinu podporovat až příliš a Rusko začne ztrácet, sáhne do svého jaderného arzenálu. Ale podle washingtonského Institutu pro studium války (ISW) není příliš pravděpodobné, že by Putin skutečně sáhl po pověstném jaderném kufříku.

Současně se ukazuje, že Američané dovolili Ukrajincům používat jejich zbraně nejen u hranic s Charkovskou oblastí, ale fakticky kdekoliv poblíž rusko-ukrajinské hranice. Na veřejnost se tato informace dostala přes americkou veřejnoprávní PBS.

„Tohle není o geografii. Je to o zdravém rozumu,“ řekl PBS poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan.

Zprávu převzal i server Politico.

USA řekly Kyjevu, že mohou použít zbraně dodané Američany k zasažení jakýchkoli ruských sil útočících zpoza hranice – nejen těch v regionu poblíž Charkova.

Ukrajinské síly od té doby použily americké zbraně k zásahu do Ruska alespoň jednou, zničily cíle v městě Bělgorod a podařilo se jim zadržet ruský útok. Agentura Reuters upozornila, že před necelým týdnem provedli Ukrajinci útok, při kterém zemřelo šest lidí.

Ruské ministerstvo pro mimořádné situace uvedlo, že z trosek vícepodlažního bytového domu zasaženého ukrajinským ostřelováním v pohraničním městě Šebekino byla vytažena čtyři těla.

Prezident Vladimir Putin uvedl útoky na Bělgorod jako důvod pro přeshraniční vpád minulý měsíc do ukrajinské Charkovské oblasti. Ruská armáda uvedla, že její jednotky obsadily asi tucet osad, zatímco ukrajinští představitelé tvrdí, že postup byl zadržen.

Vojenští představitelé v oblasti Sumy na ukrajinské straně hranice podle agentury Reuters uvedli, že páteční ruský letecký útok zabil jednu osobu ve městě Šostka, asi 45 km (28 mil) na ukrajinském území. Města a vesnice v oblasti Sumy, západně od Bělgorodu, jsou denně vystaveny ruským útokům.

Prezident Putin na tiskové konferenci 20. června po své cestě do Severní Koreje a Vietnamu řekl, že Rusko zvažuje provedení změn ve své jaderné doktríně, a tvrdil, že Rusko si je vědomo toho, že nejmenovaný „potenciální protivník“ pracuje na nových prvcích „souvisejících se snížením prahového použití jaderných zbraní“. Putinovo prohlášení bylo pravděpodobně částečně reakcí na poznámky generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga ze 17. června, že členové NATO diskutují o zvýšené jaderné připravenosti tváří v tvář rostoucím hrozbám ze strany Ruska a Číny.