Šéf vládnoucí polské strany Kaczynski v pondělí položil květiny k památníku obětí volyňského masakru ve Varšavě, čímž uctil památku 73. výročí od doby, kdy k incidentu došlo. Spolu s ním se ceremoniálu zúčastnila i předsedkyně polské vlády Beata Szydlová a několik dalších významných politických činitelů.

„Nikdy nesmíme dopustit to, aby tento zločin namířený proti Polákům nebo jakékoli jiné skupině byl zapomenut, relativizován nebo popisován jinak než genocida,“ uvedl Kaczynski.

Kaczynski ovšem nezapomněl ani na Ukrajince, kteří v této době přišli o život. Zmínil, že „velmi mnoho Ukrajinců, kteří v těchto ‚strašných časech‘ Poláky bránili, za svou statečnost zaplatilo životem. Na to nezapomeneme a vzdáváme jim hold“, cituje politikova slova polský server Parlamentarny.pl.

Kaczynski polským médiím připomněl, že se v pátek u pomníku zastavil i ukrajinský prezident Porošenko, který do Varšavy přijel, aby se zúčastnil summitu NATO konaného v polské metropoli.

Porošenko rovněž na místě uctil památku polských obětí. Ukrajinský prezident do Varšavy ovšem nepřijel sám, nýbrž s doprovodem ukrajinské poslankyně Nadiji Savčenkové.

K historickému incidentu se vyjádřil i polský místopředseda Mateusz Morawiecki, který odpovídal na otázky novinářů na tiskové konferenci ve městě Rypin. „Jednalo se skutečně o hrůzný zločin genocidy a právě tak by se o incidentu mělo i hovořit,“ zmínil.

„Nemůžeme budovat vzájemné vtahy s Ukrajinou na základě polopravd o tak mimořádně brutálním a hrůzném zločinu proti Polákům z Volyně. Přitom nešlo jen o Volyň, stejná zvěrstva byla na Polácích páchána v Podolí a jiných částech bývalého polského východu,“ dodal místopředseda polské vlády.

Morawiecki zdůraznil, že „na lži budovat vzájemné vztahy není možné“. „Za dobu 25 let od vyhlášení svobodného Polska jsme byli zřejmě až příliš tolerantní. Nebyl slyšet náš silný hlas. Možná i z toho důvodu se oficiální uniformy ukrajinské armády i různých jednotek na Ukrajině až nápadně podobají uniformám banderovců,“ zmínil politik.

„Něco takového je s ohledem na oběti této tragédie absolutně nepřijatelné. Ty oběti se musejí obracet v hrobech při pohledu na takové chování. Domnívám se, že pro dobro našich vzájemných polsko-ukrajinských vztahů je třeba jasně uvést věci na pravou míru, jednalo se o skutečně velmi tragický incident,“ dodal.

„Teprve na takovém pravdivém základě můžeme budovat naše vztahy.“

Za volyňský masakr se označují masové vraždy páchané zejména na příslušnících polské menšiny od února 1943 do února 1944 ze strany ukrajinských nacionalistů na tehdy nacisty okupovaném polském území. Nyní je tato oblast již součástí Ukrajiny. Podle odhadů přišlo tehdy o život 50 až 100 tisíc Poláků. Kromě Poláků se ukrajinští nacionalisté při etnické čistce Volyně zaměřili i na příslušníky jiných národů, včetně některých Čechů žijících v této oblasti.

Rezoluce o Národním dni památky obětí genocidy

Den před samotnou Kaczynského návštěvou varšavského památníku polský senát přijal rezoluci, která činí 11. červenec Národním dnem památky obětí genocidy spáchané ukrajinskými nacionalisty na obyvatelích 2. polské republiky. Zákon bude muset ještě projít dolní komorou parlamentu a musí ho podepsat prezident.

V reakci na tento krok polské vlády náměstek hlavy komise pro zahraniční vztahy Nejvyšší rady Ukrajiny Borys Tarasyuk prohlásil, že se jedná o první případ toho, kdy „polský parlament schválil protiukrajinskou rezoluci takového typu“.

Tarasyuk rovněž zmínil, že jeho parlamentní skupina věnující se vztahům s Polskem udělala všechno možné proto, aby zmíněná rezoluce schválena nebyla. „V nadcházejícím týdnu Nejvyšší radě odevzdáme návrh na oficiální prohlášení vztahující se k této rezoluci,“ uvedl.

Na návrh nového polského zákona již reagovali ukrajinští historici, kteří zveřejnili zhruba 380 dokumentů, které zachycují ozbrojené boje mezi polskými a ukrajinskými nacionalisty v období od roku 1942 do roku 1947.

„Krutost vzájemné konfrontace, pokusy o vyjednávání mezi různými skupinami, a dokonce i náznaky spolupráce – vše je v ukrajinských zdrojích zachyceno,“ uvádí se ve zprávě Institutu národní paměti Ukrajiny.

Polští vědci klasifikují „volyňský masakr“ jako genocidu a etnickou čistku, v rámci které přišlo o život 100 a 130 tisíc lidí.

Ukrajinští badatelé tento incident naopak vnímají jako produkt války mezi ukrajinskými nacionalisty a polskou armádou, do které se bohužel zapletli i civilisté z některých oblastí postižených válkou. Ukrajina měla údajně přijít o 10 až 20 tisíc lidí.