Odpovědí na to, proč se incident v Kerčském průplavu odehrál, se podle Svobody nabízí hned několik. Ty nejponuřejší hovoří o přípravě na pozemní invazi na Ukrajinu. „To se mi ale zdá nepravděpodobné,“ zapochyboval úvodem historik Svoboda.

Připojil svůj názor také k tomu, jestli si tímto konfliktem Putin nebo Porošenko nechtějí pozvednout své klesající preference. „Putin na rozdíl od Porošenka se má více co bát, pokud jednou opustí vysokou politickou funkci. Porošenko zase na tom může nabrat celkem slušné skóre, ale sotva by to bylo na jednom incidentu,“ řekl.

Pokud by z toho vypukla válka ve velkém měřítku, vše by se posunulo do zcela jiné dimenze. „Prezidentské ukrajinské volby by se staly nicotným detailem. Porošenko by se pak mohl stát buď úspěšným, nebo méně úspěšným vojevůdcem bránícím svou zemi,“ uvedl.

Rizika v takovéto variantě jsou podle Svobody až příliš velká. Dodává také, že Putin si musí být vědom toho, že něco takového by také vyvolalo bouřlivou reakci ve světě, protože by to bylo příliš. „Kromě toho by to přece jen bylo velké sousto. Putin by vstoupil do černočerného tunelu a otevřelo by to scénáře tak nedozírné, že se vzpírají naší představivosti,“ míní ukrajinista.

Je tu varianta, že incident, který se stal v Kerčském průlivu, měl mít jinou koncovku, tzv. gruzínskou, uvedl historik. „Tedy že podobně jako v roce 2008, kdy se Rusové snažili vyprovokovat vášnivější reakci ukrajinského námořnictva a potom by bez problému ty lodě potopili,“ dal za příklad s tím, že to by byl ojedinělý, ohraničený a rychle uzavřený incident, který by Putinovi jistě body přihrál a nevyústil v něco většího.

Anebo jsme místo toho ale podle Svobodových slov spíše svědky něčeho takového divně polovičatého. „Ty ukrajinské lodě, jakmile byly blokovány, to otočily, jely zpět domů a přišla palba. Lodě byly Rusy spacifikovány, námořnictvo zajato. Rusové na ně uplatňují trestní právo a snaží se to celé kriminalizovat. Má to jakousi pachuť a je to něco nedotaženého. Putina z toho bude ještě bolet hlava,“ míní Svoboda.

Připomněl, že ruské provokace se začaly množit už od dubna, kdy ruská námořní stráž blokovala a brzdila provoz průlivem a nejen u lodí ukrajinských. „Ruská propaganda se snaží každý svůj agresivní krok ponořit do takové mlhy dezinterpretací,“ podotkl Svoboda.

Zdůraznil, že nemáme jediný silný a logický důkaz toho, že Porošenko měl zájem o nějaké provokace usilovat. „Na ukrajinské straně to celé vyvolává stres a země se opět ocitá nejen ve válečném, ale výjimečném stavu. Naléhavost toho válečného konfliktu je v těchto dnech mnohem znatelnější,“ míní historik.

Tahle záležitost je prý nejen ekonomická, ale i politicko-psychologická. „Zatím je to Azovské moře, ale teoreticky by to mohla být nakonec celá Ukrajina. Ta situace je celá nenormální a Putin je zkrátka mistr přes výrobu nenormálních situací,“ dodal Svoboda.