Základní školy v celé České republice podle statistik přijaly přes 23 tisíc ukrajinských žáků. Co je podle Zajíčkové při přijímání ukrajinských žáků největším problémem? „Nezačala bych slovem problém, protože v současné době, která je ale opravdu mimořádná, při tom přijímání, si dovolím říct, že se žádné problémy nevyskytují. A to z jednoho prostého důvodu: Že těch ukrajinských dětí, které v současné době žádají o přijetí do základních škol, je vlastně minimum. Vlna ukrajinských dětí, které by měly zájem a budou muset vlastně nastoupit do základního vzdělávání, tak ta přijde od nového školního roku. A tam se očekává, že to bude tvrdý oříšek a rozlousknout ho a říct, jak by to mělo fungovat a jak by to mělo být nastaveno – tak, aby to neovlivnilo kvalitu vzdělávání, to bude velmi složité,“ zmínila Zajíčková.
Na základních školách v České republice podle statistik zůstává asi 150 tisíc volných míst, což na první pohled může vypadat jako dostatečná rezerva. „Bude záležet na tom, jak se situace bude vyvíjet. Asi je všeobecně známo, že existují tři scénáře. To znamená: scénář, že tu zůstane 250 tisíc až 300 tisíc uprchlíků, další scénář půl milionu až 600 tisíc a ten třetí je okolo milionu uprchlíků. Když budu mluvit o tom nejměkčím scénáři, tak tam se počítá s číslem zhruba 120 tisíc dětí školou povinných, které by měly být zapojeny do vzdělávacího systému. Ta čísla říkají, že ta kapacita je, že ty rezervy jsou, ale je to různé kraj od kraje. Asi je všeobecně známo, že velká města bojují s kapacitou a představa, že by měla integrovat desetitisíce dětí, to si myslím, že je pro ředitele nepředstavitelné,“ poznamenala Zajíčková.
Podle jejích slov je důležité, jak motivovat například ukrajinské rodiny k tomu, aby se přestěhovaly z Prahy do jiných částí republiky, kde budou místa ve škole. Musí se podle jejích slov najít principy, jak toto vyřešit, jak toto rozprostření zajistit. „A důležité je najít motivační prvky. Motivační prvky pro ty rodiny, aby chtěly bydlet, žít nebo pracovat v severních či jižních Čechách,“ podotkla Zajíčková, že do celé problematiky by se měly zahrnout obce, města. „Měl by se klást důraz na roli obcí a měst, mělo by se s nimi více komunikovat a hledat s nimi řešení,“ dodala.
Fotogalerie: - Uctění památky obětí genocidy
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
