Rusko mělo řadu týdnů u ukrajinských hranic více než sto tisíc mužů a těžkou bojovou techniku. Teď došlo k jejich stažení. „Neunáhloval bych se s tvrzením, že došlo ke stažení. Zatím jsme slyšeli jen slova ruského ministra obrany Šojgu, že to tak bude – ale věřit tomu budeme, až to uvidíme na vlastní oči,“  brzdí optimismus ukrajinský velvyslanec s tím, že i v roce 2014 Putin shromáždil velkou sílu na ukrajinské hranici a v momentě, kdy ho Západ vyzýval ke stažení, několikrát tvrdil, že to nařídil, ale realita vypadala podle něj jinak. „Chci tím říct, že od slov k činům je ještě daleko. Opravdu to půjde brát vážně, až budeme mít potvrzené údaje o stažení od našich zpravodajců a zpravodajců NATO,“ vysvětluje a přitakává, že část ruských vojáků už odjela. „Ano, určitý pohyb lze zaznamenat, ale neznamená to, že nebezpečí zcela pominulo. Prezident Putin už také mezitím stačil podepsat nařízení ohledně povolání rezervistů na vojenské cvičení,“ říká opatrně pro Reflex.cz a dodává, že kromě toho na Krymu a východní hranici s Ukrajinou nechalo Rusko techniku, to znamená, že jejich vojáci se mohou kdykoliv vrátit. „Musíme být připraveni, že napětí se může kdykoliv obnovit,“ varuje.

Za tím, proč nyní Putin obrátil, vidí silnější mezinárodní reakci. „Západ a NATO ukázaly Putinovi, že jeho kroky odmítají a budou razantní, kdyby začala další invaze vůči Ukrajině. Proč Putin na začátku situaci eskaloval, nevíme, do hlavy mu nevidíme. Můžeme to odhadovat, podle mého názoru to byla kombinace několika faktorů,“ prohlásil a pokračoval, že v momentě výměny amerického prezidenta chce Putin na sebe upoutat mezinárodní pozornost. „A určitě v Putinově postupu hraje roli tlak na ukrajinského prezidenta Zelenského – možná o tohle jde nejvíc,“ myslí si a dodává, že ho chce donutit, aby přistoupil na ruské požadavky. Tedy aby ukrajinská vláda jednala přímo s okupační vládou na Donbasu, což odmítá, protože ji neuznává. „Putin navíc chce, abychom přistoupili na změny v ukrajinské ústavě, abychom v ní zakotvili federalizaci Donbasu a speciální status pro ruský jazyk, chce také, aby Ukrajina deklarovala, že nikdy nebude členem NATO a tak dále,“ vyjmenovává a dodává, že pro Rusko je Donbas nástrojem, aby skrze něj ovlivňovalo vnitřní a zahraniční politiku celé Ukrajiny. „Naše odpověď je jasná: nenecháme si diktovat, kam máme, nebo nemáme vstupovat,“ dodává ukrajinský velvyslanec.

Sám se pak kloní k faktu, že v Putinově uvažování hrála roli nepochybně situace v Rusku, ve kterém vzrůstá sociální, ekonomické a politické napětí. „Putin vždy postupuje tak, že když v ruské společnosti narůstá vnitřní nespokojenost, potřebuje vyvolat konflikt; v tu chvíli se za ním lidé semknou. Nejlepší pro něj by bylo, kdyby se zase mohl vykázat vítěznou válkou,“ popisuje jeho strategii. „Ruským snem je třeba útokem na jižní oblasti Ukrajiny vytvořit pozemní přístup ke Krymu, a tak mu zajistit přístup vody, která tam není,“ přibližuje, co by mělo být cílem takové války.