Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že nemá geopolitický ani ekonomický důvod napadnout NATO.
„Putin prohlásil, že Rusko nemá žádný geopolitický, ekonomický, vojenský ani územní důvod bojovat proti NATO a že Rusko má zájem rozvíjet vztahy s členskými státy NATO. Po tomto údajném ujištění následovalo Putinovo obvinění, že členské státy NATO uměle vytvořily konflikt mezi Ruskem a Finskem a ‚zatáhly‘ Finsko do aliance NATO. Putin prohlásil, že s Finskem ‚budou problémy‘ a že vstup Finska do NATO přiměl ruské představitele k tomu, aby začali vytvářet Leningradský vojenský okruh (LMD) a soustřeďovat vojenské jednotky na severozápadě Ruska. Ruská armáda v současné době přerozděluje Západní vojenský okruh (ZVO) a reformuje LMD a Moskevský vojenský okruh (MMO) v rámci dlouhodobého úsilí o restrukturalizaci a rozšíření, jehož cílem je připravit Rusko na případnou budoucí rozsáhlou konvenční válku proti NATO,“ napsal washingtonský Institut pro studium války (ISW).
To, že Putin prohlašuje, že nemá důvod napadnout některý ze států NATO, nemá podle institutu valnou hodnotu, protože totéž tvrdil o Ukrajině ještě pár dní před tím, než nařídil svým vojákům, aby do země vtrhli. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj připomněl, že jen za poslední týden ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 104 sebevražedných dronů ze 112, které Rusko nad Ukrajinu vyslalo.
Ze Spojených států mezitím přicházejí zprávy, že v Kongresu USA probíhají další jednání o poskytnutí pomoci Ukrajině a Izraeli a panuje do jisté míry optimismus, že se to podaří, že se dvěma zmíněným zemím dostane pomoci, o což usilují vládní demokraté a bude zvýšena ochrana jižní hranice USA, o což usilují republikáni.
„Jsem velmi optimistický, že se pohybují velmi pozitivní cestou“, řekl podle agentury AFP senátor Joe Manchin, centristický demokrat. Jeho vyjádření převzal také server Kyiv Post.
Republikánský senátor, Lindsey Graham, oznámil, že kompromis je možný, ale varoval demokraty, že „nepomohou Ukrajině, Tchaj-wanu ani Izraeli, dokud nezajistíme hranici, která má být zajištěna“.
Někdejší ruský prezident Dmitrij Medveděv v nedávné době pohrozil, že Rusko může mít důvod na jakoukoli západní zemi, která podporuje Ukrajinu, zaútočit. Speciálně pohrozil i Polsku. V listopadu prohlásil, že Rusko považuje Varšavu za „nebezpečného nepřítele“.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Miloš Polák
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.