Jak vypadá takové umělé maso? Jsou to prý bílé nudličky, které mohou vylézat třeba z 3D tiskárny. A nikde není ani kapka krve. Vypadá jako kousky těstovin. Vyrábí se v biologické laboratoři University of Tor Vergata. Pečuje o něj Cesare Gargioli, docent biotechnologie.

„Toto je centimetr svalů a tři vrstvy tuku,“ pochlubil se 52letý akademik masem, které začal vyrábět v roce 2021. „Byl to náš první prototyp.“ Od té doby se snaží zvýšit jeho vizuální přitažlivost, tvaruje jej do placičky a pro barvu zavádí špetku železa a špetku extraktu z červené řepy.

„Pokud však Gargioli chce, aby spotřebitelé jedli produkty jako on, pouhým přidáním růžového odstínu se to nezmění. Toto hovězí maso, které se pěstuje v Petriho misce ze zvířecích buněk, je tak rozdělující, že ani nemá dohodnutý název,“ napsal server Politico.

Zastánci tohoto produktu mu říkají „buněčné“, „kultivované“ nebo „nezabíjející“ maso; kritici jej popisují jako „syntetické“, „falešné“ nebo dokonce maso „Frankenstein“. Server Politico v této souvislosti podotkl, že by mohlo jít o potraviny, které nasytí stále početnější lidskou světovou populaci. Jenže tento okamžik je ještě daleko. Podle vědců je dost daleko moment, než by se takové maso mohlo dostat z laboratoří na pulty obchodů. Podle odhadů by k tomu mohlo dojít asi tak za deset let, a to je ještě třeba mít na paměti, že je produkce umělého masa velmi nákladná.

Evropští zemědělci však o takovém mase nechtějí ani slyšet.

„Tyto praktiky představují hrozbu pro primární farmářské přístupy a skutečné metody produkce potravin, které jsou jádrem evropského zemědělského modelu,“ stojí ve sdělení, které Radě Evropské unie předložily vlády Itálie, Francie a Rakouska. … Pravdou je, že alternativní proteiny by poškodily evropské zemědělství a zpochybnily více než půlstoletí konsenzu ohledně společné zemědělské politiky EU,“ uvedl server s tím, že jde o 45 miliard ročně. A pokud by se umělé maso nakonec na pultech prosadilo, pro evropské chovatele dobytka by šlo o tvrdý zásah, který by mnozí nemuseli ekonomicky přežít.

Server Politico v této souvislosti připomněl, že po druhé světové válce Evropu sužoval hlad a politici hledali způsob, jak Evropany nakrmit, jak stabilizovat situaci a najít cestu, jak vyprodukovat dost jídla. Společná zemědělská politika tomu měla pomoct. Měla zemědělce finančně podpořit a zajistit jim určitou stabilitu příjmu i v hubenějších letech. A nějaký čas všechno fungovalo.

Jenže v 80. letech systém vedl k nadprodukci zemědělských produktů. A zatímco některé zemědělské sektory byly v 80. letech omezeny, server Politico upozornil, že na živočišnou produkci si nikdo nedovolil sáhnout.

„Do roku 2006 byla hospodářská zvířata odpovědná za 18 procent globálních emisí skleníkových plynů, což je podle OSN více než veškerá doprava dohromady,“ napsal server. Jenže když na to někdo upozorňuje a snaží se zemědělce dotlačit ke změnám, zemědělci spustí vlnu protestů. Své o tom vědí např. v Nizozemí.

A zdá se, že některé vlády zemědělcům naslouchají. Italská premiérka Georgia Meloniová a její kabinet produkci umělého masa zakázala. Pod pokutou 150 tisíc eur. Ministr zemědělství Francesco Lollobrigida maso označil za rizikové pro lidské zdraví, ale i pro životní prostředí a pro identitu Evropanů.

„A to i přesto, že maso vypěstované v laboratoři ještě není ani povoleno ke spotřebě v Evropě, což vyžaduje zhruba dvouletý schvalovací proces od Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA),“ podotkl server.

Po zákazu v laboratoři vyrobeného masa volají i američtí republikáni. „Musíme zakázat falešné maso, abychom zachránili planetu!!!“ napsal na sociální síti X Donald Trump Jr.

„První burger vypěstovaný v laboratoři stál kolem 300 000 EUR, zaplatil ho spoluzakladatel Googlu Sergey Brin a snědl ho na tiskové konferenci v Londýně v roce 2013,“ rozváděl dál myšlenku server Politico.

Docent Gargioli má za to, že dnes by podobné maso stálo asi 2 tisíce eur za 100 gramů.

Ale produkce tuků a bílkovin, které se nutně nemusejí podobat masu, vyjdou levněji.

Britská BBC upozornila, že v některých obchodech v ostrovním království se bude prodávat umělé maso jako krmivo pro zvířata.

„Spojené království se stalo první evropskou zemí, která schválila přidávání masa vypěstovaného v laboratoři do krmiva pro domácí zvířata. Regulátoři povolili používání kuřete vypěstovaného ze živočišných buněk, které společnost Meatly pro výrobu laboratorního masa plánuje prodat výrobcům. Firma tvrdí, že první vzorky jejího produktu se začnou prodávat již letos, ale svou produkci by rozšiřovala pouze na průmyslové objemy v příštích třech letech,“ napsala BBC.

A jak takové umělé maso vzniká? Vezmou se buňky živých zvířat, které jsou vyživovány, množí se a rostou.

„Buňky se dělí a rostou a pak mohou být umístěny do bioreaktorů, které fungují jako fermentační nádrž. Často se ‚sklízejí‘ o týdny později, smíchají se s rostlinnými bílkovinami a poté se formují a vaří,“ popsala proces BBC.

V Singapuru regulátoři povolili prodej masa vypěstovaného v laboratoři v restauracích v prosinci 2020. Spojené státy a Izrael také schválily možné prodeje v obchodech určených lidem.

Časopis Scientific American v této souvislosti upozornil, že maso vypěstované v laboratoři chutná jako skutečné hovězí.

„Ve studii zveřejněné dne 9. července v Nature Communications tým ukázal, že posílení živočišných buněk in vitro sloučeninami spojenými s Maillardovou reakcí – procesem, který dodává vařenému jídlu ztmavenou barvu a chutnou chuť – pomáhá replikovat aroma s příchutí konvenčního masa,“ uvedl časopis.

„Pokud je nám známo, je to první přístup k regulaci chuťových vlastností kultivovaného masa,“ říká spoluautorka studie Milae Leeová, biomolekulární inženýrka na Yonsei University v Soulu.