„My jsme zamračenej národ. V Chile se mi stalo, že jsem si nic nekoupil na trhu, ale ten trhovec se na mě usmál. To se tady neděje,“ kroutil hlavou Burian. Češi si podle něj pořád na něco stěžují, ačkoli mají takřka ideální podmínky k životu, mají tu přiměřeně teplo, žádné extrémní podmínky a přece se pořád mračí. Taxikář je v Česku schopen vynadat zákazníkovi, že jede moc krátkou trasu a on jako řidič kvůli tomu nemá pořádný kšeft. To se jinde ve světě hned tak nevidí.

Vedle toho Burianovi leží v žaludku určitá česká pasivita. „Ta hrůza, že jsme divně neangažovaný národ. Mnoho lidí z mladé generace říká: ‚Nezajímá mě, co se děje‘. Pokud je to nezajímá, budou žít v průšvihu,“ řekl jasně písničkář.

• Celý rozhovor naleznete zde

„Naše duše je dálnice D1, tady je radost krást, tady je radost podfouknout ten systém. Tady je radost mít víc než soused. To se v těch zemích, jako je Portugalsko nebo Island, projevuje úplně jinak. Tady máme rozbombardovanou společnost, kde když je někdo chytrej, tak je to špatně, když je někdo v hlavním městě, tak je to špatně. A když je někdo na venkově, tak je to špatně. Tady vládne blbost a rve se mezi sebou,“ pokračoval v kanonádě host.

Zatímco v Rakousku se k sobě lidé chovají slušně, zato když v Česku jede nakupovat člověk na vozíku, prostý nákup se pro něj v podstatě mění v zápas o život. To neznamená, že by Češi, Moravané a Slezané nedokázali nic dobrého. Dokázali, ale naše duše podle jeho názoru opravdu připomíná dálnici D1.

„My máme reprezentaci, která od počátku destruuje ten stát. Jeden krade a druhý mluví sprostě. To je jen zkratka, ale nám chybí nějaký vzor. Mně schází novoroční projev prezidenta republiky seriózní, kde nám řekne: ‚Udělali jsme tolik a tolik práce a máme se dobře‘. Aby nám dal nějakou naději,“ žádal Burian.