Prezident Miloš Zeman absolvuje v těchto dnech kolečko pohovorů s adepty na jednotlivé ministry nové vlády. Hodně se přitom diskutuje o tom, zda má právo odmítnout jmenovat nějakého ministra, jak se o tom spekuluje v jednom případě. Co si o tom myslí bývalý premiér Jiří Paroubek? „V ústavě je napsáno, že prezident jmenuje na návrh premiéra. Kdyby tam bylo napsáno, že vládu sestavuje premiér, který jmenuje ministry, tak je to trochu jiná formulace. To by byla situace zcela jasná a prioritní by byl názor premiéra. I určité zvyklosti u nás jsou takové, že prezident se mírně vzbouřit může. Nemusí jmenovat každého,“ vysvětlil.

Jací jsou adepti na jednotlivé ministerské posty budoucí vlády? Je nejslabším článkem pirát Lipavský? „On nemá kvalifikaci k tomu, aby vedl toto ministerstvo. Jiná věc jsou jeho názory. Zase si nemyslím, že ty jeho názory v otázce sporu Izrael a Palestina by byly tak na závadu, má je stejné jako Evropská unie. Ale jeho kvalifikace není nějak úžasná. Na Ministerstvu zahraničí se při nejrůznějších výběrových řízeních požaduje vždycky nejvyšší vzdělání a tady by najednou do čela ministerstva přišel bakalář. Při vší úctě k tomuto titulu by určitě neměl takovou autoritu u lidí, kteří jsou často vzdělaní na zahraničních vysokých školách,“ domníval se. „On se nějak dlouhodobě záležitosti mezinárodních vztahů nezabýval. Pokud je místopředsedou nějakého výboru, vůbec neznamená, že má tuto problematiku v malíku. Nebyl v diplomacii, v žádné firmě, která by měla mezinárodní vztahy. Ten člověk podle mě nemá potřebnou kvalifikaci, ale to je problém další řady ministrů Fialovy vlády, že jejich kvalifikace není nějak vysoká,“ vypozoroval.

Kdo například? „Jaké předpoklady má pan Stanjura, aby řídil oblast financí?  To je druhý nejdůležitější resort ve vládě a nemyslím si, že má nějakou erudici k tomu, aby tento resort zvládal. Také jeho představy o tom, jak hladce sníží o 80 miliard provozní náklady státu, na to jsem opravdu zvědav. Provozní náklady státu jsou necelých 400 miliard, jak pětinu sníží, to je ekonomický Einstein. K těm problémům, které stát bude mít se svými rozpočtovými příjmy v příštím roce, s inflací, s pandemií, kdy můžou být problémy i s dalšími vlnami, tak to je tedy odvaha vrhnout se do rozpočtového provizoria a první dva měsíce roku tímto způsobem strávit,“ upozornil bývalý premiér. „Jestli si umí představit některé drobné důsledky. Třeba to, že důchody budou muset být vyplaceny na úrovni roku 2021 a pak doplaceny dodatečně. Důchodci budou muset být od úřadu sociálního zabezpečení vyrozuměni, že důchod dostanou v původní výši a pak jim bude doplacen. Zbytečná administrativa, zbytečné náklady, zbytečné zatížení státního aparátu. Ale to si lidé, kteří tohle nikdy nedělali na této úrovni, neumějí představit. Čím méně lidé o těch problémech tuší, tím se jim snadněji o nich rozhoduje. To je velmi špatně,“ konstatoval.