Novinářka Linda Bartošová se proslavila nejen v soutěži Miss, ale především jako moderátorka České televize, kde mimo jiné byla jednou z hlavních tváří pořadu Události, komentáře. Pro veřejnoprávní televizi pracovala od roku 2013, kdy oslavila 20. narozeniny, až do roku 2022. V roce 2022 se rozhodla z ČT odejít. Podle svých vlastních slov kvůli syndromu vyhoření, který na sobě cítila. V březnu 2022 jí vyšla kniha Novinářky, čili rozhovorů s ženami, které pracují v žurnalistickém prostředí. V listopadu 2022 začala nahrávat podcastovou sérii Krása pro Český rozhlas Radio Wave.
A teď na Radiu Wave promluvila o svém dalším studiu. Před lety získal magisterský titul ze studia žurnalistiky na Fakultě sociálních věd UK, teď studuje Fakultu humanitních studií UK. A právě o svém studiu oboru „genderová studia“ promluvila v pořadu Studovna.
„Šel mi sloh, vůbec jsem neměla problém i číst před třídou. Na druhou stranu mi nešla čísla a na přírodní vědy jsem úplně neměla vlohy. A stále miluju knihy, miluju příběhy. A kdybych se chtěla vydat na dráhu spisovatelky, tak na to nemáme v Česku tak úplně zázemí. Proto jsem se rozhodla pro racionálnější odnož tohoto snu a zvolila jsem novinařinu,“ řekla Bartošová.
Už na gymnáziu prý chodila na stáž do Pardubického deníku a těšila se na svobodný život v Praze.
Budoucím i současným studentům vicemiss 2012 Bartošová dává radu: „Nasávat. Jako houba. Ten okolní svět.“
Už při studiu začala pracovat v České televizi. „Musela jsem oželet spoustu studentských mejdanů, a taky jsem docela málo spala,“ prozradila na sebe. Zvládla to, a teď ve svých 31 letech, si může budovat svět podle sebe. „Ale jednu dobu jsem to hodně napálila, pracovala a studovala... a asi bych si to dneska pro mladé lidi ani nepřála,“ naznačila Bartošová v rozhovoru ve veřejnoprávním rozhlasu.
V České televizi se prý hodně naučila, ale vidí to tak, že byla pořád na telefonu a pořád v práci. „A řekla jsem si, jestli chci být pořád nastavená takhle, být pořád unavená a pořád v práci,“ podotkla.
Proto se rozhodla z ČT odejít. A teď, když je na Fakultě humanitních studií UK, obklopena mladými lidmi, že se cítí mnohem víc naživu, než když moderovala jeden z nejznámějších pořadů ČT24. Uvědomila si to, „když jela jednoho dne z fakulty“. „Ještě před třema rokama jsem moderovala nejprestižnější zpravodajskou relaci v Česku. A teď tady jedu s děckama, vůbec to nemyslím ani trošku špatně, tak jedu s děckama autobusem a vlastně se cítím víc intelektuálně stimulovaná a naživu, než jsem se cítila tehdy,“ zmínila své myšlenkové pochody.
Jedním dechem dodala, že je pro ni studium snazší, když nemá děti a nemusí se starat o někoho dalšího, především ne o děti, a střídá jen školu a práci. „Pro mě je to zábava, mě to strašně baví, ten obor. I nadále se chci věnovat nějakému ženskému osvobozování a menšinám. Nejen genderovým, ale i jiným,“ podotkla redaktorka a vicemiss.
Jedním z předmětů, jimž se v uplynulém semestru věnovala, byla např. feministická studie, v níž sledovala, jak se liší pracovní trh pro ženy, „jak je tento systém ovlivněn patriarchátem a kapitalismem“.
Za zajímavá považuje i „postkoloniální studia“ o rozdělení světa mezi několik mocných hráčů, kteří si podrobili některé části planety na úkor těch podrobovaných. „Toto já jsem úplně netušila, ale objevuji to teď kolem třicítky,“ podotkla s tím, že v Česku se historie učí jinak a že díky těmto perspektivám vnímá, že „svět není pro všechny stejný“. „A to ani když se lidi opravdu hodně snaží. Protože ta startovní čára není pro všechny stejná,“ vypozorovala.
A že člověk se s tím musí naučit pracovat. „I na rodinných oslavách lidé často pronášejí rasistické či genderově škodlivé výroky,“ a podle studentky a novinářky je třeba na ně vhodně reagovat. „Cílem není se se všemi pohádat,“ vyprávěla, a že člověk by měl postupovat citlivě. „Chceme spolu nějak svobodně komunikovat a žít na té planetě, takže cílem je nějaký citlivý dialog, který občas znemožňují emoce,“ vyjádřila se.
Studium nás z pohledu Bartošové může na podobné diskuse připravit a přivést k porozumění odlišným názorům. „Na jejich konci nemusí být další kulturní válka,“ podotkla. Studium jí prý také pomáhá „porozumět tomu, co je správně“.
Feminističtí aktivisté/aktivistky a znalci genderu mají před sebou úkol – Bartošová se domnívá, že by se měli obrátit na dnešní mladé muže, kteří se v určité míře identifikují „s typem mužství“, jaký prezentuje např. nový europoslanec Filip Turek, a hovořit s nimi.
„Mladí muži se radikalizují, jak jsme viděli u posledních voleb do Evropského parlamentu, a k jakému typu mužství se vztahují. Tohle je teď jeden z největších úkolů genderových studií a nějakého feministického aktivismu – obrátit se na tyhle mladé muže, i když samozřejmě nesmíme zapomínat ani na ženy, nebinární lidi, ani na queer lidi a podobně, a mluvit s nimi. Neměli bychom zapomínat ani na tuto skupinu lidí, která nám často vůbec nerozumí, protože často používáme příliš náročný slovník. Příliš intelektuální, příliš akademický. Myslím, že je potřeba se v něčem zbavit té intelektuální povýšenosti a mluvit i s lidmi, kteří nejsou vybaveni v genderových studiích, protože jinak tady budeme mít další a další společenské propasti a další a další tendence k násilí. A to si nikdo nepřeje,“ poznamenala Bartošová. Linda.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Miloš Polák