„Implementace relokací jak z Itálie, tak z Řecka zatím ve všech směrech vázne," konstatuje zpráva ministerstva vnitra. „Ač již okolo 18 členských států nabídlo volné kapacity pro přijetí žadatelů o azyl v rámci relokací (celkem 1660 osob) relokováno jich bylo pouze 259 (177 z Itálie a 82 z Řecka). Poptávka tak zatím výrazně převyšuje nabídku,“ konstatuje materiál.

Česko má v rámci programu během několika let přijmout celkem 2791 lidí, zastává ale nadále pozici, že proces přesídlení bude možné zahájit až v době, kdy budou plně fungovat takzvané hotspoty. „Tuto základní podmínku pro spuštění relokací prozatím nelze považovat za splněnou,“ konstatuje materiál.

Zpráva ministerstva vnitra bude vládu informovat také o tom, že za loňský rok v Česku o udělení mezinárodní ochrany požádalo 1520 cizinců, z nichž 470 byla udělena – 71 osob dostalo azyl a 399 doplňkovou ochranu.

Česká republika se loni dobrovolně přihlásila k tomu, že na své území přemístí 1100 migrantů z Itálie a Řecka. Povinnost přijmout dalších 1691 uprchlíků z dvojice jihoevropských zemí Česku stanovilo rozhodnutí evropských ministrů vnitra ze září 2015. Toto rozhodnutí, proti němuž se vedle ČR postavily také Slovensko, Rumunsko a Maďarsko, určilo, že se v rámci EU celkem přesune 120 000 běženců. Dalších zhruba 40 000 si země osmadvacítky mají rozdělit dobrovolně.