Analytik si všímá zejména toho, jak rychle padají ukrajinská opevněná města poté, co je Rusové obklíčí a odříznou. „Kdysi se těžce bojovalo o každý dům,“ uvádí a vzpomíná na pevnosti jako Bachmut nebo Soledar. Teď v podstatě polovina velkých opěrných bodů padne bez boje. Jsou zde výjimky, jako například Toreck nebo Časov Jar, ale ty podle analytika souvisejí hlavně s geografií, která nedovoluje obklíčení, takže v nich Rusové musejí útočit napřímo.

„Když Selidovo padlo v říjnu, mnohé překvapilo, jak rychle bylo opuštěno. Samotné Kurachove bylo ukrajinskými ozbrojenými silami mytologizováno jako kritická, rozsáhlá bitva, která měla trvat mnoho měsíců. Ve skutečnosti dlouho trvalo pouze jeho pomalé obléhání – ale samotný postup městem, jakmile začal, byl relativně rychlý,“ poukazuje s tím, že stejný případ byl Vuhledar. Měsíce trvalo ho obklíčit, ale samotná pevnost padla za čtyři, pět dní. A teď se to samé stalo u dalšího opěrného bodu, Velyké Novosilky, což znamená, že město samotné je relativně netknuté. Kromě toho se Rusové kompletně zmocnili Torecku.

Simplicius připomíná málo zmiňovaný fakt, totiž že Rusové potichu budují předmostí u Kupjansku. „Začalo to před časem jako průzkumná akce, ale nyní je z toho skutečné předmostí na západ od řeky Oskil,“ uvádí. Kupjansk se nachází asi 120 km na východ od Charkova a podle analytika tak mají Rusové připravené pozice k tomu, aby Kupjansk obklíčili z obou břehů řeky.

Možný postup ruských vojsk
zdroj: Substack Simplicius

To, že ukrajinská města padají bez boje, jen když jsou odříznuta nebo částečně obklíčena, podle něho znamená, že boj o Pokrovsk nebude jako boj o Bachmut. „Vzhledem k tomuto vývoji je velmi pravděpodobné, že i Pokrovsk padne mnohem rychleji, než se očekávalo, až budou odříznuty jeho hlavní zásobovací trasy. Ruské síly se nyní přibližují k druhé z těchto linií, když se před několika dny zmocnily první z nich,“ odhaduje.

Příměří

Podle některých Rusové nepostoupí o moc dál, když se očekávají jednání. Ukrajinský list Strana přinesl informaci o „plánu“ o ukončení války do sto dní. Nedokázal ale ověřit jeho pravost. Má se jednat o dílo amerických diplomatů, kteří ho předali evropským diplomatům a od nich unikl na Ukrajinu.

Podle tohoto plánu chce Trump s Putinem hovořit telefonicky na konci ledna nebo na začátku února. Taktéž chce na začátku února projednat plán s ukrajinskými představiteli. A podle výsledků těchto hovorů budou jednání buď pokračovat, nebo budou pozastavena, pokud bude možné nalézt společnou řeč.

Podle návrhu musí Zelenskyj zrušit dekret zakazující jednání s Putinem. Během února a začátku března by se pak měli setkat Zelenskyj, Trump a Putin. Zda se bude jednat o trilaterální jednání nebo dvě bilaterální se ještě rozhodne. Na tomto setkání by se měly ustanovit hlavní parametry mírového plánu, dále by se dohoda řešila na úrovni zvláštních vyslanců.

Od 20. dubna by pak mělo začít úplné příměří, z Kurské oblasti by měly být staženy ukrajinské jednotky. Na konci dubna 2025 by měla začít Mezinárodní mírová konference, která formalizuje dohodu mezi Ukrajinou a Ruskou federací o ukončení války prostřednictvím Spojených států, Číny, řady evropských zemí a globálního Jihu. V té době by také mělo dojít k úplné výměně zajatců.

Do 9. května se počítá s prohlášením Mezinárodní mírové konference o ukončení války na Ukrajině na základě dohodnutých parametrů, následně by Ukrajina měla zrušit stanné právo a mobilizaci, na konci srpna uspořádat prezidentské volby a na konci října parlamentní a komunální volby.

Dohoda pro Ukrajinu by znamenala toto:

1. Ukrajina nebude členem NATO a vyhlásí neutralitu. Rozhodnutí o zákazu vstupu Ukrajiny do aliance musí být schváleno na summitu NATO. 
2. Ukrajina se do roku 2030 stane členem EU. EU přebírá odpovědnost za poválečnou obnovu země.
3. Ukrajina nesníží velikost své armády. Spojené státy se zavážou pokračovat v podpoře modernizace ozbrojených sil Ukrajiny. 
4. Ukrajina odmítne vojenské a diplomatické pokusy o navrácení okupovaných území. Oficiálně ale suverenitu Ruské federace nad nimi neuzná.
5. Některé sankce proti Ruské federaci budou zrušeny ihned po uzavření mírové dohody, další v průběhu tří let, v závislosti na tom, jak Rusko dodržuje parametry dohody. Všechna omezení dovozu ruských energetických zdrojů do EU budou zrušena. Ale po určitou dobu budou podléhat clu, tyto prostředky budou použity na obnovu Ukrajiny.
6. Stranám, které se zasazují o obranu ruského jazyka a mírové soužití s Ruskem, by mělo být umožněno zúčastnit se voleb na Ukrajině. Na státní úrovni budou zastaveny akce proti ruskému jazyku a ortodoxní církvi.
7. Zvláště problematická je případná přítomnost evropských mírových jednotek. Kyjev je vyžaduje jako záruku, Ruská federace to kategoricky odmítá. Proto by o tomto bodu mělo dojít k separátnímu jednání.

Analytik konstatuje, že se s velkou pravděpodobností může jednat o ukrajinskou dezinformaci. Nicméně, samotné požadavky vnímá jako realistické a v souladu s Trumpovým přístupem, nemluvě o tom že souzní s tím, co říká Zelenskyj a další američtí a evropští představitelé. „Kdyby to byl podvrh, byl by pro Ukrajinu pravděpodobně o něco lichotivější – což výše uvedené rozhodně není, alespoň ne na první pohled,“ zhodnotil.

Rusové se tomu vysmějí

Ale takovému návrhu se podle něho Rusové vysmějí už jenom kvůli tomu, že počítá s tím, že Ukrajina nebude snižovat stav své armády. „I kdyby Rusko dosáhlo ústupku, že Ukrajina nesmí vstoupit do NATO, Putin prostě v žádném případě nedovolí, aby si Ukrajina ponechala všechny své ozbrojené síly a aby je USA výrazně posílily a přebudovaly na něco, co ještě více ohrožuje,“ soudí.

A dodává: „Poté, co bylo potenciálně zabito 100 tisíc–200 tisíc ruských vojáků, povražděny tisíce civilistů atd. prostě neexistuje, že by ruští představitelé nebo generální štáb mohli dovolit, aby Ukrajina zůstala takovou existenční hrozbou – s NATO nebo bez něj. Ve skutečnosti je v tuto chvíli otázka členství v NATO na vedlejší koleji a je jen malou starostí ve srovnání s bezprostřední hrozbou po zuby ozbrojené nacionalistické totalitní vojenské diktatury sedící na hranicích Ruska.“

Podle něho se s takovými podmínkami nedá ani začít vyjednávat a jedná se o výsledek západní představy, že Rusko potřebuje brzy přestat bojovat. Zvláště když „ukrajinské pevnosti padají jako skládací sedačky“.

Analytik upozorňuje, že Ukrajina je nebezpečnější, než se dříve myslelo. Rusové se totiž obávají posunu NATO na své hranice právě z obavy, že by z nich mohl být veden úder na jeho systémy včasného varování, což by znemožnilo zjistit a reagovat na americký dekapitační útok, vedený například jadernými zbraněmi. Ukrajina už navíc demonstrovala svou schopnost útočit na strategické cíle, jako základny bombarderů Tu-95, systémy včasného varování a další infrastrukturu.

„To znamená, že i se ‚sníženými‘ ozbrojenými silami by Ukrajina stále představovala nepřijatelnou hrozbu, protože odpalování nových, technicky vyspělých dronů a různých raket nevyžaduje velké ozbrojené síly ve smyslu počtu vojáků nebo obrněnců,“ vysvětluje a dodává, že jednání nejsou možná bez toho, aby Ukrajina kapitulovala a byla totálně odzbrojena.

Psali jsme:

„V Bruselu nebude jednou na výplaty, Trump vše urychlí.“ Advokátka Hustáková nad dotazy čtenářů

Kdy přijde i do Evropy revoluce zdravého rozumu?

Sankce a Rusko? Stropnický „pochválil“ Nerudovou

„Rusko to využívalo jako zbraň, to USA neudělají.“ U Moravce se řešilo, na čí energii budeme závislí