V Senátu se poprvé sešel Národní konvent o vzdělávání letos v květnu. V národním konventu vzdělávání jsou politici Senátu i Sněmovny, zástupci obcí a krajů, představitelé školských asociací i odboráři a zástupci neziskových organizací. Národní konvent se mimo jiné stylizuje do „odborné diskusní platformy k otevřenému dialogu o připravovaných změnách ve vzdělávání“.

Členem tříčlenného předsednictva je ministr školství a zároveň senátor Mikuláš Bek, senátor Jiří Drahoš a Jiří Růžička. Založení konventu bylo jedním z prvních kroků ministra Beka v úřadě. Jednání tento pátek bylo již třetím jednáním konventu.

Národní konvent o vzdělávání má i svou vlastní chartu, v němž definuje jako svůj cíl „nabídnutí možnosti relevantním partnerům být součástí vytváření vzdělávací politiky České republiky“. V chartě je též uvedeno, že veřejnost má možnost zasílat konventu podněty k projednání a následně mohou být zástupci veřejnosti k jednání přizváni. Jednání by se měla konat jednou za měsíc, zatím se však sešli jen v červnu, září a nyní v prosinci.

ParlamentníListy.cz zjistily, že mezi 88 členy konventu jsou zástupci organizací i jednotlivci bez uvedení mandátu jako třeba Stanislav Biler, brněnský sociolog známý svou politickou aktivitou z hnutí Žít Brno. Anebo Bohumil Kartous, rovněž z Brna pocházející expert na vzdělávání, dezinformace i inovace. Členem je pak i Ondřej Šteffl se svou společností Scio, která zajišťuje přijímací zkoušky na vysoké školy a nabízí k nim i přípravné kurzy.

Zastoupení má v konventu i nezisková organizace Society for all, jež se zasazuje o inkluzi ve vzdělání nebo i například Společnost pro příležitosti mladých migrantů META či Svaz průmyslu a dopravy.

Na prosincovém jednání hovořil převážně sám ministr Bek. Jeho úvodní výklad trval z celkových čtyř hodin jednání dvě hodiny a patnáct minut. V rámci projevu navrhl například převedení mzdových nákladů a dalších nákladů na nepedagogické činnosti na kraje a obce.

Ke konventu se pro ParlamentníListy.cz vyjádřil poslanec za SPD Zdeněk Kettner. Podle něj konvent ztrácí smysl, pokud jednání budou sestávat pouze z monologů ministra školství. „Konvent vznikl jako platforma pro konzultace a výměnu názorů v oblasti školství. Pokud ji využije ministr k monologu a výčtu svých názorů a vizí a jiné názory dostanou k dispozici jen deset minut, ztrácí smysl,“ uvedl poslanec SPD.

Slovo dodal i k samotnému Bekovu projevu v souvislosti s financováním nákladů škol. Šetřit by se podle něj mělo jinde. „Stačí se podívat na náklady na nesmyslně postavenou inkluzi či různé projekty neziskovek, napojené na školství. Šetřit na nepedagogických pracovnících je zoufalost. Už nyní je problematické tyto potřebné pozice obsadit,“ zdůraznil Kettner.

Snižování maximálního týdenního počtu hodin vyučování v rozsahu podle vzdělávacího programu, financovaných ze státního rozpočtu, je podle jeho slov „úplná zoufalost“. „Že příliš rostou počty učitelů? Vždyť proboha rostly počty žáků! Navíc všechny změny ve školství se projeví až v řádu let, a ne za jedno volební období,“ připomíná Kettner. „Pokud chceme kvalitní školství, musíme jít cestou individualizace, což jsem si osobně ověřil v případě Finska,“ zmínil Kettner jednu ze zemí, která dlouhá léta byla vzorem ve vzdělávání a její vzdělávací systém byl považován za jeden z nejlepších na světě. Od roku 2018 se však podle srovnávacích testů PISA od OECD začaly finští žáci propadat a nyní se pohybují ve světovém průměru. Experti viní změnu osnov, které stály na prvcích rovnosti a neformálního vzdělávání.

Jako důkaz funkčnosti individualizace ve vzdělání Kettner poskytuje srovnávací testy českých žáků. „V posledních letech se učitelské povolání stalo finančně atraktivní a umožnilo ředitelům přijmout větší množství kvalitních učitelů. Ukázalo se to při posledním srovnávacím testování žáků, kdy naši žáci skončili v horních příčkách v matematice a přírodních vědách. To je právě důkaz, že cesta individualizace – učitel učí menší skupinky žáků – skutečně funguje!“ zdůraznil.

Snížením PHmax dojde ve výsledku ke zvýšení počtu žáků ve třídách, rušení dělených hodin a propouštění učitelů,“ vysvětlil závěrem Kettner, že snížením maximálního týdenního počtu hodin vyučování financovaných státem by mohlo ve výsledku dojít k celkovému zhoršení českých žáků. „Vlastně půjdeme proti výsledkům testování a za pár let budeme ‚překvapeni‘, že se žebříčkem opět propadáme. Je mi z toho za naše školství smutno,“ dodal poslanec.