Tlak na to, aby Západ přestal využívat ruský plyn, a tím nepřímo financoval ruskou agresi na Ukrajině, narůstá. Na české politické scéně se v tomto směru nejostřeji vyjádřil Miroslav Kalousek. Nákup ruského plynu, kterého se Západ nechce vzdát, přirovnal k využití plynu v nacistických plynových komorách v koncentračních táborech. Upozornil, že hned ve třech válkách za posledních více než sto let vraždil plyn. V první světové válce to byly bojové plyny využité přímo na frontě, ve druhé světové válce šlo o smrtící plyn využitý nacistickým Německem v plynových komorách v koncentračních táborech, kde umíraly miliony židovských mužů, žen i dětí, a teď je to ruský plyn, který si Západ kupuje a dává Rusům dostatek finančních prostředků k tomu, aby jejich okupanti s písmenem Z na armádní technice dál vraždili ukrajinské ženy a děti. „Přátelé a bývalí kolegové ze SRN, Nizozemska a Maďarska: Pokládáte opravdu za nevyhnutelné, aby v každé válce – v první i druhé světové – i teď na Ukrajině – vraždil plyn? Je ve Vašich silách to vraždění zastavit. Ptejte se svého svědomí a jednejte,“ napsal Kalousek na twitteru.

I z druhé strany přicházejí silná slova, jak upozornila agentura Reuters. Pokud by Západ přestal odebírat ruskou ropu, Moskva je připravena zasadit mohutný energetický úder. Pokud bude dál EU ekonomicky tlačit na Rusko, Moskva by prý mohla omezit dodávky plynu do Evropy a cenu ropy by údajně mohla vyšroubovat až na 300 dolarů za barel ropy. V současnosti jeden barel ropy Brent stojí asi 120 dolarů. „V souvislosti s uvalením zákazu na Nord Stream 2 máme plné právo přijmout odpovídající rozhodnutí a uvalit embargo na čerpání plynu přes plynovod Nord Stream 1. Zatím takové rozhodnutí nepřijímáme. Ale evropští politici se svými prohlášeními a obviněními proti Rusku nás k tomu tlačí,“ varoval místopředseda ruské vlády Alexandr Novak.

Ruský plyn v řádu měsíců nelze plně nahradit

Zažíváme překotný vývoj, kousek od nás je válka, nic se najednou nedá vyloučit. Ani odpojení od ruského plynu. Je to ale prakticky možné? „Ruský plyn v plném objemu v krátkém časovém horizontu měsíců a troufám si říci i jednoho dvou let nelze nahradit. Nelze v tak krátkém časovém horizontu postavit ať už exportní nebo přijímací terminály na LNG. Producenti na trhu nemohou tak rychle zvýšit exportní kapacity. To zkrátka nelze. Vyžaduje si to delší čas. V takovém případě bychom museli přejít do určitého nouzového režimu,“ konstatoval v rozhovoru pro PL.cz krátce po zahájení ruské agrese na Ukrajině Jiří Gavor.
Politický tlak na odpojení od ruského plynu však sílí, co by tedy takovýto nouzový režim znamenal konkrétně a jaké by měl důsledky? „Ukazuje se, že přestože tlak bude narůstat, zároveň se na druhé straně formuje docela silná pravděpodobnost, že dobrovolné embargo na zastavení odběru ruského plynu na úrovni Evropské unie nebude přijato. Není to jen Německo, ale i Maďarsko, Bulharsko, oficiálně se k tomu připojilo i Nizozemí, když řeklo, že nepovažuje plné embargo za schůdné. Přičemž řada států se nevyjadřuje, ale nečekám, že by došlo k plnému sjednocení na úrovni EU k totálnímu embargu na dovoz ropy a zemního plynu,“ domníval se. 

„Nelze vyloučit, že k něčemu takovému by došlo i ze strany Ruska – i když to považuji za ještě méně pravděpodobné. Přesto o tom musíme uvažovat jako o nejhorším možném scénáři. V tom případě ale je jasné, že plná náhrada není možná. Bylo by nutné omezovat spotřebu. V první řadě by to bylo tam, kde je to nahraditelné. V určité míře je to při výrobě elektřiny. Dočasně vytížíme na maximum kapacity uhelné včetně jako v případě Německa těch rezervních, tedy takzvanou strategickou rezervu. Do této strategické rezervy by se daly elektrárny plynové. Bolavější by bylo, že by docházelo k částečnému omezování dodávek pro některé výrobní podniky. V horším případě by některé provozy byly odstaveny úplně. Což by pak mělo velké ekonomické dopady – na HDP, zaměstnanost a podobně,“ upozornil Gavor.

Evropská ekonomika by to ustála

Podle hlavního ekonoma České spořitelny Davida Navrátila by však náhlé vypnutí ruských kohoutků evropská ekonomika ustála. „Absence dodávek plynu z Ruska by snížila evropskou přidanou hodnotu o tři procenta. Česká republika, která je na plynu kvůli své struktuře průmyslu z evropských států nejvíce závislá, by jeho výpadek zasáhl ve dvojnásobné míře,“ uvedl pro Forbes. „V nejhorším případě, bez jakékoliv kompenzace z jiných zdrojů, by naše přidaná hodnota klesla o šest procent – pokud bychom předpokládali, že by HDP letos za normálních okolností rostlo o tři procenta, výsledkem by byl pokles ve stejné výši,“ doplnil.